Rusko a Turecko mají v Sýrii odlišné zájmy, spory ale řeší za zavřenými dveřmi, říká Romancov

13. srpen 2018

Boje v Sýrii, energetika nebo třeba cestování. To jsou hlavní témata, o kterých budou v Ankaře jednat ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho turecký protějšek Mevlüt Cavusoglu. Jednání je důkazem stále pevnějších vztahů mezi oběma zeměmi a jejich ochotě postupovat společně pokud jde o Sýrii. 

„Turecko, Írán a Čína pro Rusko v tento okamžik představují nejvýznamnější partnery, kteří vůči němu v zásadě nemají žádné výhrady, nebo je řeší za zavřenými dveřmi. A to Rusku vyhovuje,“ uvádí politický geograf Michael Romancov.

Například ohledně Sýrie prý obě země nadále mají odlišné zájmy, ale dokáží komunikovat způsobem, který jim umožňuje zachovat si tvář a dosáhnout dílčích cílů. „Pro Turecko by byl obrovský problém, kdyby Rusko podporovalo kurdskou autonomii, a to se neděje. Zbytek už lze dojednat,“ poznamenává Romancov.

Konec iluzí

K užší spolupráci Ruska a Turecka podle něj přispívají i zhoršující se turecko-americké vztahy, ale obecně také ruský zájem o celý region. Lavrov totiž na setkání míří ze summitu, na kterém se po dvaceti letech podařilo uzavřít dohodu o Kaspickém moři.

„V době, kdy byl prezident Recep Tayyip Erdogan premiérem, Turecko vyhlásilo politiku nulových problémů se sousedy. Bylo to šťastné období, kdy dynamicky rostla ekonomika i turecké sebevědomí. Následně se ale ukázalo, že představa nulových problémů je pouhou iluzí,“ vysvětluje Romancov.

Vypukla totiž syrská občanská válka, konflikt na východní Ukrajině a vzniklo napětí ve vztazích s Evropskou unií. „Turecko dnes téměř všude, kam se podívá, má nějaký problém. A u Rusů poté, co si vjeli do vlasů, nejsnáze našli nějaký společný jmenovatel, který oběma stranám vyhovuje,“ doplňuje.

Rusko a Turecko spolupracují i ve vojenských záležitostech, vyzbrojování nebo třeba v turistice. Pondělní schůzka by například mohla přinést i částečné zrušení víz pro turecké občany cestující do Ruska, která Moskva zavedla po sestřelení ruského bombardéru tureckou armádou v roce 2015. Rusové také pomáhají s výstavbou první turecké jaderné elektrárny Akkuyu, která by měla stát zhruba dvacet miliard dolarů. 

autoři: Martin Matějka , ert
Spustit audio

Související