Ruská prezidentská pohádka

7. květen 2008

Kreml|foto:Petr Jansa

Pokud opravdu žijeme na nejlepším ze všech možných světů, jak tvrdil filosof Leibniz - a byl za to karikován Voltairem -, pak čekají Rusko ty nejlepší časy. Nový prezident, liberál Medvěděv, se prosadí vůči novému premiérovi Putinovi a překoná odpor všech zastánců starých pořádků. Pročež se mu podaří dodržet inaugurační slib, že ochrání občanská práva. A z Ruska se stane demokracie hodná toho slova.

Zní to jako pohádka? Jistě. Ale pořád je to pravděpodobnější než možnost, že Rusko změní svou zahraniční politiku. Ta je po staletí stejná, ač stojí v čele země pozápadnělý barbar Petr I., nebo judista a exagent Putin či právě Medvěděv, liberální právník se zálibou v józe. Pro ruskou zahraniční politiku je typická expanze.

U nás se někdy diskutuje o tom, zda je Rusko ještě v Evropě. Rusové mají k Evropě ještě kurióznější postoj. Občas o ní mluví pohrdavě: Evropa zhruba od ukrajinských hranic na západ je pro ně pouze "poloostrovem". Jenže ten poloostrov je přitahoval a přitahuje.

Carové se mění, tu je to prezident, tu generální tajemník. Mění se i zbraně, teď je například doba, kdy otočení ropného kohoutku v pravý čas odvede stejnou službu jako nasazení několika bojových divizí. Co přetrvává, je ruská touha po Evropě.

Zvláštní zájem mají Rusové tradičně o střední Evropu. Palacký to věděl, když už před půldruhým stoletím psal, že rozdrobená střední Evropa by bez Rakouska byla milým základem pro univerzální ruskou monarchii. Historie dala historikovi za pravdu. Místo Rakouska nás dnes naštěstí zaštiťuje NATO a Evropská unie. Čeští politici mizivého historického vzdělání a patologické nechuti vůči Bruselu to zřejmě nikdy nepochopí. Ale za tohle Rusové opravdu nemohou.

autor: msl