Rozloučení s princem

Kdo ví, zda se dozvíme, jak příběh tohoto prominentního českého vězně nakonec skončí. Expertizy katarského práva se různí a až praxe ukáže, kdo měl pravdu. Pro případ, že v Kataru princova slabost pro nezletilá děvčata nebude shledána trestným činem, budiž naše justice pochválena, že ho vytrestala alespoň roční vyšetřovací vazbou. Dojde-li naopak na tvrzení ministerstva spravedlnosti, že doma prince čeká daleko tvrdší trest, než jaký by ho potkal u nás, také můžeme českou justici pochválit - za to, že vyměřuje tresty přiměřené přečinu a nepřehání.

Co bychom asi do budoucna mohli zlepšit, je komunikace mezi ministerstvem spravedlnosti a soudy. České pověsti v Kataru určitě neprospělo, když se u nás jejich princ stal horkým justičním bramborem a politickou kauzou. Podstatnější než diskuse o katarském právu by měla být schopnost shodnout se na tom našem. Kompetenční spor mezi ministerstvem spravedlnosti a státním zastupitelstvím zřejmě katarský princ vyhodnotil jako pobídku vystupovat nikoli jako viník, nýbrž jako oběť. Ze sexuálního devianta se najednou vyklubal úspěšný podnikatel, který se cítí být omezením osobní svobody připraven o statisíce dolarů ušlého zisku. Rozhodne-li se je vymáhat, a pokud nakonec ještě uspěje, budeme katarskému královskému dvoru pro smích. Stíhání prince je u nás přerušeno. Nebude-li v Kataru souzen, můžeme prý žádat o jeho vydání k obnovenému líčení. To by už ale byla jiná pohádka. O marném čekání na prince nejspíše.