Rozhovor s velvyslancem USA Richardem Graberem

19. květen 2007

Jednou z otázek, o kterých se v České republice hojně diskutuje, je možnost instalace amerického radaru. Debata přitom není příliš technická, ale vysoce politická. Očekával jste, že bude až tak politická?

(Graber 1) V podstatě jsme očekávali, že tato otázka bude široce diskutovaná. Jedna z ohromných věcí, co se týče demokracie, je přece to, že lidé mohou o věcech debatovat. Vaše země zažila časy, kdy se o takových věcech mluvit nemohlo. Takže my diskusi vítáme. A vítáme příležitost poskytnout co nejvíc informací co nejotevřenější formou. A doufáme, že při procházení tímto dlouhým, několikaměsíčním procesem, budou na všechny vznesené otázky dány adekvátní odpovědi. 0:50

Jedna z námitek kritiků se týká skutečnosti, že instalace radaru je americkou záležitostí, jinými slovy, že celá věc není plánována v rámci NATO. Tito kritici tvrdí, že by souhlasili, kdyby šlo o iniciativu Atlantické aliance. Proč vlastně plánuje Washington instalaci radaru mimo struktury NATO?

1:11 (Graber 2) Skutečnost je taková, že v budoucnosti to může být součást systému NATO. Může se doplňovat s budoucími systémy Aliance. V Bruselu se o tom právě nyní diskutuje. Co se ale týče vaší otázky: proč ne NATO už teď? - jde o čas. Jsme přesvědčeni, že existuje vážná hrozba z Blízkého východu, konkrétně z Íránu. Myslíme si, že může být schopen během několika let odpálit rakety dlouhého doletu na nás nebo na Evropu. A NATO v tomhle časovém horizontu nebude připravené. Takže zdůrazňuji, že systém bude kompatibilní s budoucími systémy NATO. Doufáme proto, že debata půjde tímto směrem. Že se využijí prostředky Spojených států k ochraně proti raketám dlouhého doletu a možná prostředky Aliance, jež by zabezpečila ochranu proti raketám krátkého doletu - tak, aby celá Evropa byla chráněna, stejně jako naše země. 2:14

Kdybyste byl Čech, jaké byste měl důvody pro instalaci radaru?

2:19 (Graber 3) Mylím, že by to byly stejné důvody, jež mám jako Američan, a to je bezpečnost obou našich zemí. Týká se to přímo Spojených států a našich spojenců v Evropě. Všechno se skutečně točí kolem ochrany před hrozbou a kolem zajištění bezpečnosti. 2:37

Kdybyste byl Čech, jaké byste měl důvody proti? Upřímnou odpověď prosím...

2:42 (Graber 4) Lidé v této zemi vznesli mnoho legitimních otázek. Od obav týkajících se ohrožení zdraví přes otázky každodenního života, zda jim budou fungovat rádia, televize nebo mobilní telefony, zazněly otázky, nakolik je hrozba vážná, nebo proč se to neděje v rámci NATO - to všechno jsou oprávněné dotazy. Ale domnívám se, že na všechny existují odpovědi. A věřím, že lidé si najdou čas a posoudí tyto odpovědi. Myslím, že zjistí, že zdraví nebude ohroženo - Spojené státy budou velmi pozorné, co se týče ochrany prostředí - a pokud bude radar instalován zde, nebude nijak poškozeno. Už jsme mluvili o situaci s NATO, že během času to pravděpodobně bude systém Aliance. Takže, jsou to dobré otázky, na něž je třeba odpovědět a já bych jenom chtěl poprosit lidi, aby byli trpěliví, vyslechli si odpovědi a udělali si vlastní názor, až se budou rozhodovat, zda jsou pro nebo proti tomuto zařízení. 3:48

Největším mezinárodním oponentem radaru u nás a základny v Polsku je Rusko. Jak rozumíte silným vyjádřením tamního prezidenta Putina a jeho generálů?

3:58 (Graber 5) Ruskou reakcí jsme trochu zaskočeni. Navrhované zařízení v žádném případě není namířeno proti ruským raketovým systémům. Radar v České republice a zařízení v Polsku vůbec nemohou představovat jakoukoliv hrozbu pro Rusko. Můžeme jenom spekulovat, proč takové výroky zazněly, ale nemám jistotu, že je dobré se do toho pouštět. Co mohu říct je, že Spojené státy budou pokračovat v dialogu s Ruskem - ministryně Riceová byla v Moskvě, kde jednala s ruskými představiteli, prezident Bush o tom hovoří s prezidentem Putinem. Uskutečnilo se několik setkání, na kterých jsme vysvětlovali, proč Spojené státy chtějí nainstalovat protiraketovou obranu. A budeme v nich pokračovat. Chceme být partnery s Rusy a doufáme, že nakonec se budou i oni na tomto systému podílet. Věříme, že co se týče současné hrozby, naše zájmy jsou společné. 5:08

Další otázkou v česko - amerických vztazích je nevyvážený stav výzové politiky. Američané nepotřebují víza na cestu do České republiky, ale naši občané potřebují víza k cestě do Spojených států. Předpokládám, že každý by si přál změnu tohoto stavu. Kde je otázka zrušení vízové povinnosti ve vaší agendě? Je to číslo jedna? Číslo dvě? Nebo číslo tři?

5:40 (Graber 6) Je to velmi, velmi důležitá záležitost. Bez ohledu na to, zda je na prvním, na druhém nebo třetím místě, je velmi vysoko. Prezident Spojených států George Bush by chtěl vidět změnu. Ale k tomu je nejdřív potřebná změna zákona ve Spojených státech. Takže prezident navrhl změnu zákona tak, aby se zlepšilo postavení České republiky v programu, vedoucím k úpravě víz. Teď je ale řada na Kongresu, a co s tím udělá Kongres, to se skutečně nedá předpovědět. Odvíjí se to od bezpečnostních otázek. Po 11.září se ve Spojených státech všechno změnilo a je pochopitelné, že tam panují velké obavy. Takže prezident se snaží udělat dvě věci: zaprvé, odpovědět na bezpečnostní otázky a změnit zákon tak, aby byl posílen tento aspekt. Současně ale chce vyjít vstříc zájmům spojenců, jako je Česká republika, a jejich požadavkům. Možná existuje způsob, jak udělat obojí: posílit bezpečnost a splnit požadavek Česka a dalších spojenců na úpravu víz. Věřím tedy spolu s prezidentem, že změna přijde. Všichni doufáme, že Kongres Spojených států rozhodne ve prospěch této věci. 7:06

Můžeme k tomu očekávat nějaké vyjádření prezidenta Bushe, až přijede příští měsíc do Prahy?

7:12 (Graber 7) Očekávám, že v prezidentově programu bude celá řada věcí. Jednou z nich bude určitě protiraketová obrana. Očekávám, že úprava víz tam bude také, protože vím, že mu na tom záleží. Také předpokládám, že prezident bude mluvit o budování demokracie a zdůrazní, že příspěvek České republiky je ohromně důležitý hlavně v případě takových míst, jako je Kuba nebo Bělorusko. Takže to bude celá řada věcí ve dvoustranných rozhovorech. 7:42

Myslíte si, že by se proces v Kongresu urychlil, kdyby česká vláda začala uvažovat o zavedení vízové povinnosti recipročně pro občany Spojených států?

7:56 (Graber 8) Myslím, že je důležité pochopit legislativní proces ve Spojených státech - že legislativa, tedy Kongres, je zcela nezávislý na exekutivě. Myslím, že nejlepší je prostě nechat celý proces běžet. Prezident se o to zasadí - a už to učinil. Mimochodem, nebýt prezidenta, nepokročili bychom ani do stavu, ve kterém jsme teď. Ale znovu: výsledek se nedá předpovědět. Z naší pozice nemůžeme nic garantovat. Ale můžeme se o změnu pokusit, a to také učiníme. 8:32

Jedním z nejzajímavějších procesů na světě je od konce 2.světové války sjednocování Evropy. Těžko bychom si mohli něco takového představit bez angažovanosti Spojených států. Po válce bylo přirozené, že americké jednotky zůstaly na území Německa. Po pádu komunismu se ale začaly ozývat hlasy, že tato éra by měla skončit. Jaké vidíte důvody pro americkou přítomnost v Evropě nyní?

9:06 (Graber 9) Myslím si, že partnerství mezi Spojenými státy a Evropou se mění. A nadále má zásadní důležitost. Už to není tolik o Evropě, jako spíš o zbytku světa. Naše vztahy jsou mimořádně důležité pro celou řadu věcí, od lidských práv, přes šíření demokracie až po šíření svobodného trhu nebo otázky bezpečnosti. Kvůli tomu všemu je důležité, aby transatlantická spolupráce byla pevná. A myslím, že se to daří. Když stojíme před nebezpečným nepřítelem ve válce proti terorismu, žádná země to nemůže dělat sama. Každý by k tomu měl přispět. Nejpřirozenější partneři jsou přitom Spojené státy a evropské země. 10:03

Sjednocená Evropa má nepochybně velký potenciál ekonomicky, ale nedokáže se sjednotit ve chvíli, kdy se začne mluvit o společné obraně a bezpečnosti. Například v nedávném balkánském konfliktu zůstala hlavní břemeno na Američanech. Myslíte si, že má mít Evropa ambice ve společné obraně - nebo by měla spoléhat na NATO?

10:36 (Graber 10) Nejsem v pozici, ze které bych měl říkat Evropě, co má nebo nemá dělat. Ale určitě doufám, že bude pokračovat spolupráce a že se bude prohlubovat spolupráce mezi Evropskou unií a NATO. Logicky lze doufat, že nebude příliš duplikací v činnosti obou a místo toho budou unie a NATO spolupracovat v tom, co dělají nejlépe a v čem se mohou doplňovat. Evropská unie je mimořádně důležitým partnerem Spojených států. A Spojené státy jsou významným členem Atlantické aliance a hluboce věří v její smysl. Takže obě organizace jsou důležité. Asi by nebylo správné říkat, že jedna má dělat tohle a druhá něco jiného. Ale doufám, že komunikace mezi nimi se bude zlepšovat. 11:30

Je zřejmé, že poslání Severoatlantické aliance se mění. V čem vidíte hlavní misi této organizace v budoucích letech? Jaká bude v Evropě a mimo starý kontinent?

11:45 (Graber 11) Myslím si, že NATO bude hrát tradiční úlohu, co se týče ochrany a bezpečnosti členských států. Ale podle mě vidíme také měnící se roli Aliance - zejména v Afghánistánu. Takže v dohledné budoucnosti vidím mimořádně důležitou úlohu NATO konkrétně v Afghánistánu, kde se nová role definuje. A je to úloha na mnoho let. Všichni si přejeme, aby se tamní situace vyřešila rychle, ale obávám se, že to bude ještě pár let trvat. 12:24

V mnoha zemích světa lze pozorovat jev, který se označuje jako antiamerikanismus. Někdy je více nebo méně racionální, jindy zcela iracionální. Co je podle vás důvodem tohoto jevu? Zhoršuje se situace? Nebo zlepšuje?

12:57 (Graber 12) My si to uvědomujeme a vnímáme to. Souvislost bude snad s tím, že jsme velká země se silnou ekonomikou a velkým vlivem na světové scéně. Nejlehčí je pro mě ale mluvit o zkušenostech z České republiky - a tady musím říct, že jsem žádný antiamerikanismus ve vaší zemi nikdy nepocítil. Samozřejmě jsou lidé, kteří nesouhlasí s americkou politikou. To pro mě ale není antiamerikanismus. Když mluvím s lidmi od vás, s lidmi kteří cestovali po Spojených státech v rámci výměnných programů, pracovně nebo jako turisté, ukazuje se, že vztahy mezi našimi zeměmi se prohlubují. Jedním z úkolů každého velvyslanectví, včetně našeho, je posilovat přátelství mezi oběma zeměmi. Takže naším úkolem je sdělit náš příběh a zabezpečit co nejvíc příležitostí pro lidi z vaší země a z mojí země, aby mohli spolupracovat a aby mohli mít společné zážitky. Tenhle přístup funguje a lidé ho sami šíří, komunikují navzájem a vzájemná přátelství se prohlubují. 14:15

I mně se zdá, že v České republice není prakticky žádný antiamerikanismus. Položme si ale otázku obrazu americké zahraniční politiky v posledních letech. Asi se mnou budete souhlasit, že momentálně není ve světě zrovna ideální, hlavně když mluvíme o západní Evropě nebo o islámském světě či Blízkém východě. Kde se stala chyba? A jak se dá tenhle neblahý obraz vylepšit?

15:00 (Graber 13) Nevím, jestli na to existuje jednoduchá odpověď. Nepoužil bych ale slova "kde se stala chyba". Nacházíme se ve velice těžkých časech a všichni společně jsme vystaveni nepříteli, jakého jsme dosud nezažili. Je to nepřítel, který nemá žádné zábrany, nechová se racionálně. A to je těžké. Pro naše lidi a pro zpřátelené demokracie není lehké zachovat si trpělivost v téhle situaci. Myslím si, že dějiny budou soudit, jestli je americká politika správná nebo chybná, a jaký bude její výsledek. Já si myslím, že je to správná politika, že v konečném důsledku bude jejím výsledkem bezpečnější svět pro budoucí generace. Ale, jak říkám, jednoduchá odpověď neexistuje, proto je potřebný neustálý dialog mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, je potřebné o všem hovořit v nutných případech změnit směr. Ale je to proces. Změna nepřijde přes noc. 16:09

Už jste nějaký čas v České republice. Co tady máte nejradši? Samozřejmě kromě piva...

16:18 (Graber 14) Lidi. Je pro mě ohromné jezdit po téhle zemi, setkávat se s lidmi v Praze nebo na venkově, mluvit se starosty, s místními podnikateli, dát si s nimi pivo v hospodě. Je skvělé vidět dobré vztahy. Naše země jsou si v mnoha ohledech podobné - ve vztahu k demokracii, ke svobodě, ke svobodnému trhu. A vidět úžasný pokrok, které tady nastal, to je velice příjemné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Daniel Raus
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.