Rozhořčení Evropských demokratů

Soud stíhal soud a ČSSD se ocitala v těžké situaci, protože nemohla disponovat financemi z pronájmů a sháněla tedy peníze doslova všelijak. Vše nakonec ukončil výrok ústavního soudu z ledna roku 2000, který objekt v Hybernské ulici, na který se počátkem minulého století skládaly dělnické spolky po celých Čechách, socialistům definitivně přiřkl. Pocit, že šlo od ODS o pokus podvázat přívod peněz do pokladny největšího politického rivala, byl nevyhnutelný.

Evropští demokraté, malý a zatím rozhodně pro doposud vládnoucí ČSSD ne nebezpečný politický subjekt, se ovšem před časem octila v podobné pozici jako před nedávnem sociální demokraté, kteří tentokrát hrají roli "toho zlého". Čtyři roky se Evropští demokraté snaží přimět ministerstvo financí k výplatě dvanácti miliónů, které jim náležejí za patnáct pražských mandátů z obecních voleb roku 2002. Sobotkův úřad ale říká, že Evropští demokraté šli do voleb jako sdružení politické strany a nezávislých kandidátů, že na příspěvek má nárok jen strana, hnutí nebo koalice a nikoliv neurčité sdružení. Je asi třeba dodat, že SNK-ED, je nástupnickou organizací sdružení Demokraté Jana Kasla. To právě dosáhlo před čtyřmi lety na ony inkriminované mandáty.

Úředníci ministerstva financí po březnovém zasedání vlády vyplacení příspěvků navrhli, ale ministr to osobně zastavil. ED se tedy obrátili na Městský soud v Praze, který jejich nárok uznal, což následně učinil i Nejvyšší správní soud. Ten mimo jiné letos v květnu konstatoval (cituji): "Skutečnost, že si politická strana nezvolí některou ze státem výslovně akceptovaných podob politické participace, nemůže vést k jejímu následnému znevýhodnění."

Ale ani to postoj ministra nezměnilo. Soud prý nenařídil příspěvek vyplatit, ale pouze řekl, že úřad musí o penězích znovu rozhodnout. Což je technicky vzato pravda, ale jen částečná. Výrok soudu zněl: ministerstvo má příspěvek buď vyplatit, anebo své odmítání "řádně a náležitě" zdůvodnit, protože dosavadní argumenty nejsou úplné a přesvědčivé. A když k tomu přidáme už citovanou větu o nesprávném znevýhodnění, pak, zdá se aspoň, mohl a měl Sobotka zatroubit k ústupu a dikci správního soudu akceptovat. Což se nestalo a podle nové předsedkyně Evropských demokratů Jany Hybáškové se naopak ministerstvo se s žádnými novými důvody neobtěžovalo a jen zopakovalo ono staré: ED do voleb nešli jako strana.

Ti se tudíž brání a to hned na více frontách. Už v dubnu, ještě před výrokem Nejvyššího správního soudu, si stěžovali na ministerstvo u Evropského soudu ve Štrasburku, v červnu podali přímo na Sobotku trestní oznámení kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele a nyní dokonce přišli s návrhem na pozastavení činnosti ČSSD, protože prostřednictvím Sobotky porušuje svobodu politické soutěže. Sobotka se totiž podle Hybáškové v kauze nechová jako ministr, nýbrž jako vysoký představitel sociální demokracie.

To vypadá poměrně silácky, ale Hybášková a její kolegové jistě nepředpokládají, že ČSSD bude pozastavena činnost. Mimochodem, tento návrh musí do 30 dnů posoudit vláda většinou právě sociálně demokratická. Pokud se kabinet za měsíc nevyjádří, přechází, aspoň jak ED říkají, návrhové právo na prezidenta republiky. A ten asi těžko ČSSD pozastaví činnost. I když - což berme samozřejmě jako vtip - by to hladce vyřešilo povolební pat. Hybášková a spol. nicméně na svůj nárok důrazně upozorňují a asi doufají, že nakonec přimějí Sobotkovy spolustraníky nad kauzou mávnout rukou a říci: tak jim to dejte, vždyť to výrok Správního soudu umožňuje. Bylo by to logické už proto, že ČSSD ve chvíli, kdy usiluje o udržení podílu na moci nějakou formou velké koalice nebo opoziční smlouvy se znepřátelenou ODS, což asi všichni její voliči tak úplně nevítají, a její nevoliče to značně rozčiluje, potřebuje spíše získávat kladné body. A Sobotkovo zbytečné lpění na výkladu svých právníků, přestože jej soudní verdikt značně zpochybnil, přitom sympaticky nepůsobí ani v nejmenším.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .