Rozhodnutí o vzniku ÚSTRu bylo správné, míní novinář Spurný. Realita potvrdila moje obavy, nesouhlasí historik Tůma

Tůma nechápe, proč Ústav pro studium totalitních režimů vyvolává takové vášně a plní titulní stránky médií. Připomíná, že z pohledu toho, jak se zachází s dějinami, je ÚSTR jedním z mnoha pracovišť, které v Česku existují.

Čtěte také

Vedení se vyhýbá diskusi. V pozadí je spor o nahlížení na dějiny, tvrdí historik z ÚSTRu

„Jsou hůře financovány a jsou menší, ale není to boj o narativ, kterým vykládáme komunistickou minulost. S ÚSTRem nebo bez něj existuje naštěstí pluralita názorů, pluralita perspektiv, hledání různých interpretačních rámců, akcent na různé aspekty minulosti.“

„Čili jestli je zrovna v ÚSTRu ředitel ten nebo ten, má význam pro tu instituci, pro to, jak se tam zaměstnanci cítí a jak mohou pracovat. Ale aby to rozhodovalo o tom, jak se vztahujeme k dějinám 50 let před rokem 1989, je naprosto přehnané a takový význam to nemá,“ soudí historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Spurný připomíná, že Ústav pro studium totalitních režimů není klasické vědecké pracoviště a nejde ani o klasický historický ústav.

Otevřít světu politiky tak důležitou roli, aby ovlivňovala personální a jinou podobu takto důležité instituce, byla základní chyba.
Oldřich Tůma

„Když se podíváme na znění zákona, je to také jakási veřejnoprávní instituce, která má něco přinášet. Výsek bádání ústavu je také relativně úzký. Má se zabývat především zločiny komunismu, represemi. V náplni práce bylo především zpřístupnit a zpracovat řadu dokumentů, které zůstaly po represivních organizacích, jako byla StB, veřejná bezpečnost, komunistická strana a další organizace.“

Že to tehdy udělali politici, působí z dnešního pohledu velmi nešťastně. Na druhou stranu on do toho vůbec nikdo jiný neměl chuť.
Jaroslav Spurný

„Spor je o to, jak k tomu přistupovat. A také o to, jestli ta minulost byla, nebo nebyla jen represivní. Myslím si, že část historiků, která kritizuje současné vedení ústavu a koncepci, má pocit, že se na represi klade příliš velký důraz a že se přehlíží to, co v totalitních systémech bylo jiné,“ míní Spurný.

Přesto to za to stojí

Tůma připomíná, že vznik ÚSTRu kritizoval od začátku. „Bohužel realita potvrdila moje obavy,“ říká. Za problém považuje to, že koncepce ústavu závisí na politické situaci.

Čtěte také

Brána k archivům i místo věčných sporů. Pro bádání už nebude ÚSTR potřeba, míní historik Stehlík

„Na tom, jak je zvolen Senát. V roce 2008, když ÚSTR vznikl, byl Senát jednoznačně pravicový. Pak se to několikrát změnilo. To se přece dalo čekat. Otevřít světu politiky tak důležitou roli v tom, aby ovlivňovala personální a jinou podobu takto dobře financované a důležité instituce, byla základní chyba.“

„A od toho se odvíjí ten neustálý ping-pong. Ředitelé, kteří se chtějí věnovat především represím, a možná také odbory a ti, kteří chtějí zkoumat komunistický režim z nějaké širší perspektivy a domnívají se, že represe jsou důležité, ale nepochopíme režim jen, když budeme bádat represe,“ vysvětluje.

Spurný připouští, že je nešťastné, že ÚSTR vznikl před 15 lety na základě politického rozhodnutí a nejvyšší orgán je jmenován politiky. Smysl bádání to ale podle něj nezpochybňuje.

Čtěte také

Vadí mi ohýbání faktů a falšování dějin, říká historik Kudrna

„Když ústav vznikal, bylo to 17 let po pádu totalitního režimu. Jako investigativní novinář jsem se snažil psát o minulé historii, jak fungovala StB, jaké byly její metody, jakým způsobem se snažila lámat vazy lidem, jestli to vůbec byla pravda, že jim lámala vazy atd. Přestože jsem měl dobré kontakty, bylo těžké se k dokumentům dostat. Tehdy se vedly debaty, jakým způsobem je zpřístupnit a jestli vůbec. Z tohoto pohledu bylo rozhodnutí o vzniku ÚSTRu správné.“

„Že to tehdy udělali politici, působí z dnešního pohledu velmi nešťastně. Na druhou stranu on do toho vůbec nikdo jiný neměl chuť. Kdyby vznikl ústav mnohem dřív a na základě dohody historiků, možná by to vypadalo jinak. Ale přesto to za to stojí,“ konstatuje novinář.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.