Rozhodnutí EU o Kubě
Všichni dnes označují včerejší rozhodnutí ministrů zahraničí Evropské unie o změně postoje vůči Kubě za svůj úspěch. Španělé, kteří byli v Unii iniciátory zmírnění sankcí, soudí, že nyní bude možno navázat efektivnější dialog s režimem Fidela Castra.
Španělský ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos (migel ánchel moratynos) dnes prohlásil, že včerejší jednání považuje za své osobní vítězství. Také kubánský režim dnes oznámil, že včerejší obrat v politice Unie způsobil vlastně obratný a moudrý diplomatický postup Havany. Abel Prieto, kubánský ministr kultury si ovšem neodpustil, aby znovu nezopakoval, že "jedna z největších chyb, jichž se Evropská unie dopustila, bylo použít kulturu jako prostředek nátlaku vůči Kubě". A v neposlední řadě také český ministr zahraničí Cyril Svoboda soudí, že s vlivnou podporou dalších členských zemí se podařilo uhájit hodnoty, které Česko zastává. Fidel Castro vyšel loni Unii vstříc, když propustil některé ze 75 vězňů odsouzených v roce 2003 na desítky let žaláře. Havana také ohlásila, že obnoví zamrzlé diplomatické styky se všemi zeměmi Unie. Do té doby se kubánský ministr zahraničí totiž odmítal setkávat s diplomaty některých zemí, mezi nimiž byla i Česká republika. Na oplátku Brusel slíbil, že ambasády přestanou zvát kubánské disidenty u příležitosti různých svátků a oslav.
Tento názor kritizovaly různé osobnosti, například velmi ostře proti politice ústupků vystoupil český expresident Václav Havel. Někteří europoslanci dokonce zorganizovali podpisovou akci, aby Unie svůj postoj vůči Fidelu Castrovi neměnila. Obecně lze říci, že sociální demokraté, socialisté a řada zástupců ze zemí, které neudělaly zkušenost s komunistickou totalitou, byli pro uvolnění sankcí.
Celý problém je ovšem prezentován jako rozdíl dvou taktik k dosažení jednoho cíle. Ti, kteří se vyslovují ve prospěch zrušení sankcí, poukazují na to, že za dva roky jejich trvání vlastně k žádným ústupkům ze strany Havany nedošlo. Říkají také, že Evropa musí zvolit vlastní strategii, která nebude totožná s postojem Washingtonu. Jejich odpůrci argumentují tím, že před odsouzením 75 disidentů na jaře předminulého roku už jedno takové období vstřícných kroků ze strany Unie bylo. A vše nakonec vyvrcholilo krutými represáliemi ze strany kubánského režimu. Celou diskusi lze zredukovat na jediný problém. Může se autoritativní diktátorský režim obměkčit nebo uvolnit diskusí? Může dialog vést k demokratizaci takového režimu, nebo se bude chovat stále stejně arogantně a vůči vnitřní opozici tvrdě? Odpovědí na tuto otázku se právě oba tábory liší.
Každý z nich má své zkušenosti a těžko se jich vzdává. Zajímavé je, že takto nejsou rozděleni pouze Evropané ale i samotní Kubánci. Eloy Gutierrez Menoyo (eloj gutyerres menojo) jménem opozičních sociálních demokratů organizovaných ve skupině Kubánská změna uvítal z Kuby novou evropskou strategii. Prohlásil, že "konstruktivní dialog může vést k demokratizaci Kuby, zatímco konfrontační cesta nevede nikam". Předsedkyně Shromáždění za občanskou společnost Marta Beatriz Roque (beatris roke) však vyjadřuje většinový názor disidentů. Opoziční ekonomka říká, že Španělé, kteří iniciovali změnu postoje Evropy, jsou vedeni vlastními hospodářskými zájmy.
Chtějí ochránit hotely a podniky, které na Kubě vlastní. Budoucnost španělských investic však Marta Roque nevidí růžově: "Až na Kubě nastanou změny, pak vláda, která se chopí moci, bude muset vzít v úvahu, že Španělsko už dvakrát vystoupilo ve prospěch Fidela Castra."
Postoj Evropské unie a jeho proměny tak budou mít vliv i na průběh přechodu moci od Castra k demokracii. Může se stát, že dříve než dojde k toužebně očekávanému uvolnění na základě dialogu, přeroste odpor v nekontrolovatelný výbuch hněvu.
Včerejší usnesení ministrů zahraničí nechává na zvážení každé členské zemi, zda zvát či nezvat disidenty na akce jimi pořádané. Každá země si bude muset tento etický problém vyřešit sama. Jistě je správné nechat věcem volný průběh, když nelze formulovat postoj. Toto znění je úspěchem české diplomacie a dobrou odezvou na Havlovu ostrou výtku z minulého týdne. Dále: Španělsku a dalším zemím se podařilo vytvořit prostor pro dialog. Kulturní akce se uvolní a politici mohou zajíždět na Kubu dle libosti. Uvidí se, zda to bude směřovat k demokratizaci Kuby. Podle španělského tisku vypadla z textu usnesení slova o "naléhavé žádosti" propustit všechny kubánské politické vězně. Zato se podařilo na žádost České republiky omezit platnost včerejšího usnesení na půl roku. V červenci by měli ministři znovu posoudit, zda politika uvolnění vede k nějakým výsledkům.
Ostatně, co lze očekávat od dialogu s Castrovým režimem, se dozvíme už 20. května. Na tento den totiž svolávají disidenti do Havany kongres několika set opozičních skupin. Cílem sjezdu by podle dokumentu zaslaného Castrovi měla být diskuse o politickém přechodu k demokracii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.