Rostliny zvyšují hladiny řek
Zprávy o záplavách a povodních přicházejí stále častěji. Není to náhoda. Britští vědci došli k závěru, že řekami proudí více vody, protože rostliny méně "pijí". Donutil je tomu člověk masovým vypouštěním oxidu uhličitého do ovzduší.
Každý rok proteče řekami na naší planetě asi 40 000 kubických kilometrů vody. Od počátku dvacátého století stoupl průtok řek asi o 3 %, což rozhodně není zanedbatelný vzestup, protože to s sebou nese stoupající riziko ničivých povodní. Kde se tahle "voda navíc" bere? To zůstávalo dlouho záhadou.
Někteří vědci se domnívají, že na Zemi sice více prší. Další jsou přesvědčeni, že za zvýšený průtok vody v řekách může změna krajiny, například vykácení lesů, které jsou s to vodu zadržet a nepustit ji do koryt řek. Někteří odborníci se vážně zabývají teorií, podle které člověk už znečistil ovzduší natolik, že na zemský povrch dopadá méně slunečního záření a v důsledku toho došlo k zeslabení odparu vody ze zemského povrchu.
Tým vědců vedený Nicolou Gedneyovou z Hadley Centre for Climate Prediction and Research v britském Exeteru odhalil zdroj "nadbytečné vody" v rostlinách. Jak už to v podobných případech bývá, rostliny vystupují v "kauze povodně" v roli nevinné oběti a skutečným viníkem je člověk. Právě člověk spaluje ve velkém fosilní paliva a uvolňuje do zemské atmosféry stále větší množství oxidu uhličitého. Vyvolává tak globální oteplení a zároveň velmi razantně zasahuje do života rostlin, kterým slouží oxid uhličitý jako základní "potravina". Rostliny přetvářejí oxid uhličitý fotosyntézou na organické sloučeniny, jež potřebují k životu. Příjem této živiny proto pečlivě regulují. Atmosféra obohacená našim přičiněním o oxid uhličitý představuje pro rostliny prostřený stůl. Pozemská flóra si musí dávat pozor, aby se u něj nepřejídala. Nadměrnému příjmu oxidu uhličitého se rostliny brání uzavíráním průduchů v listech. Přes listy s "přibouchnutými" průduchy sice nemůže proudit do rostliny oxid uhličitý, ale zároveň je zastaven i únik vodních par z rostliny do ovzduší. Rostliny díky tomu nakládají s vodou přijatou z půdy mnohem hospodárněji. Mají menší ztráty, nemusejí čerpat prostřednictvím kořenů tolik vláhy a ponechávají vodu v půdě. Značná část vody "nevypité" rostlinstvem končí v řekách.
Změny klimatu navozené člověkem vyvolávají pokles srážek asi o 2 %. Na druhé straně však rostliny "přesycené" oxidem uhličitým nechávají v půdě asi o 5 % více vody, takže čistým "výtěžkem" je tříprocentní vzestup průtoku vody řekami.
Výsledky výzkumu týmu Nicole Gedneyové přinesl prestižní vědecký časopis Nature.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
