Roš ha-šana - židovský nový rok začal

Podle tradice se během tohoto svátku rozhoduje o dalším osudu člověka, o jeho zapsání do Knihy života nebo Knihy smrti. Kniha života obsahuje jména zcela spravedlivých a Kniha smrti naopak jména úplně špatných lidí. Většina nás ale nepatří ani do jedné kategorie, a proto náš osud zůstává otevřený po dalších deset dní, končících Dnem Smíření (Jom kipur). Teprve koncem tohoto dne je osud člověka zpečetěn.

Tak začíná období desetidenního pokání, ohlašované zvukem beraního rohu, šófaru. Proto se Nový rok nazývá i "Den troubení" (Jom tru'a). Sto zatroubení v každém dni vyzývá k zamyšlení nad uplynulým rokem.

První den odpoledne je také zvykem "odhazovat hříchy", symbolizované chlebovými drobky, do říčního proudu, rybníku, případně moře. Jednotliví lidé i celé obce proto směřují k nějakému břehu, aby tam vysypali kapsy, naplněné drobečky. Některé rodiny zvyk spojují se sváteční procházkou. V Praze se tento obřad tašlich konává u Vltavy, k radosti místních kachen a labutí.

Nový rok se tedy nevyznačuje nevázanou atmosféru jako český Silvestr, přesto je i vítanou příležitostí k rodinným sešlostem a pojídání sladkých dobrot. To vychází ze staré zvyklosti jíst v tento den chléb a jablka omočená v medu. Obojí vyjadřuje přání, aby následující rok byl sladký. Podobně je zvykem pít sladké víno. Med se tak stal jedním z novoročních symbolů a s ním přichází i různé druhy medového pečiva a cukroví. V ničem z toho ale nejspíš nenajdete ořechy, protože "ořech" (egoz) se součtem číselných hodnot svých písmen rovná hodnotě slova "hřích" (chet). Na slavnostním stole nesmí chybět ani rybí hlavy a mrkev, symboly plodnosti.

Velké oblibě se těší granátové jablko, zejména v Izraeli, kde patří mezi běžně dostupné ovoce. Plod granátovníku má celou řadu symbolických významů, a to nejen v židovském prostředí: Od starověku symbolizoval plodnost, ale i dobré dílo (tak jej najdeme ve znaku křesťanského řádu Milosrdných bratří, i dalších společenství). Při slavení židovského roku představuje množství jeho zrnek předsevzetí vykonat mnoho dobrých skutků.

Židé dnes slaví tento svátek různě, podle svého založení a nátury. Pro některé je to především důležitá náboženská událost, pro jiné hlavně příležitost k setkání s příbuznými či přáteli. Někdo se po práci zastaví v synagoze na slavnostní bohoslužbu, a odtud jde domů k televizním zprávám. Pro děti v Izraeli a žáky židovských škol v diaspoře, jsou to dny podzimních prázdnin, které někdy přijdou velmi brzy po začátku školního roku. Jako každý začátek nového období ve všech kulturách je i Roš ha-šana příležitostí uzavřít minulé události, radosti, smutky, úspěchy i nezdary, v klidu se nad nimi zastavit, a začít znova.