„Ropa“ z plastů doma
Plastové odpadky se ještě doma mohou proměnit v palivo pro domácí kotel.
Výroba plastů z přírodní ropy a z ropných derivátů je celosvětově zavedeným postupem. Co ale budeme dělat s plastovým odpadem, když výrobky – plastové tašky a obaly – už dosloužily? Japonská firma Blest navrhla technologii, která umožňuje nepotřebné plasty přeměnit zpět v ropě podobné palivo; tato proměna je možná dokonce i v domácích podmínkách.
Tato technologie umožňuje zpětně recyklovat výrobky z polypropylenu, polyetylénu a polystyrénu. Ve speciálním konvertoru se tyto materiály zahřejí na vysoké teploty, takzvaně depolymerizují a promění se v páry. Ty se pak vedou systémem trubek a vodních komor, až se zkondenzují v jakousi směs podobnou surové ropě. Tato směs pak může sloužit např. jako palivo pro domácí vytápění. Technologie firmy Blest není zcela prvním postupem tohoto typu, už se např. testuje továrna nedaleko Washingtonu, která funguje na podobném principu. Je to ale určitě první technologie, kterou je možné provozovat v malém, v běžných domácnostech doslova na stole.
Konverzní stroj vynálezce Akinoriho Ita, který je pro ni určen, stojí ve své minimální stolní variantě asi 10 000 dolarů a je schopen z asi 1 kg plastů při spotřebě jedné kilowatthodiny vyrobit téměř litr „ropy“. Výsledné ropě podobné palivo se dá přímo využít buď v generátorech, nebo dále rafinovat v dalších přístrojích až do formy benzinu a dalších ušlechtilých látek. Technologie ale vzhledem k ceně konvertoru zatím není pro každého. Podstatným kladem procesu je mimo jiné i to, že spálením vyprodukované ropy vznikne asi 5x méně oxidu uhličitého, než kdyby se spalovaly původní plasty.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.