Ropa ničí mikroby mangrovových porostů
Pestré a dynamické společenstvo mikrobů obývajících usazeniny na dně mangrovů se po znečištění ropou mění k nepoznání.
Porosty mangrovníků sehrávají v brakických pobřežních vodách klíčovou roli. Kypí životem, hostí nepřeberné množství nejrůznějších organismů. Zároveň mangrovy čelí stále rostoucímu tlaku naší civilizace. Silně narůstá jejich devastace a znečištění.
Mezinárodní tým vědců vedený brazilskou bioložkou Raquel Silva Peixotovou z Universidade Federal do Rio de Janeiro vyvolal ropnou havárii v mangrovovém porostu. Ta měla naštěstí jen kapesní rozměry a odehrála se v laboratoři. Vědci nejprve prostudovali pestré společenství mikrobů, jež žije v sedimentech pobřežních mangrovových porostů. Pak vystavili tyto sedimenty účinkům vody znečištěné různě velkou příměsí ropy a sledovali, co to s mikrobiálním osazenstvem udělá. Výsledky publikoval přední vědecký časopis PLoS ONE.
Jak se dalo očekávat, složení mikrobů i jejich četnost se dramaticky změnila. Základ mikrobiálního společenstva, tzv. mikrobiomu, tvoří v mangrovníkových porostech bakterie ze skupiny proteobakterií, především Gammaproteobacteria a Deltaproteobacteria. Tyto bakterie vydrží i znečištění ropou a žijí i v sedimentech zasažených ropnou havárií. Jiné bakterie jsou na ropu velice citlivé a už při malém znečištění rychle mizí. Patří k nim například bakterie ze skupiny Chromatiales a především pak zástupci rodu Haliea. Jiné skupině bakterií ropa naopak svědčí a tyto organismy se v její přítomnosti množí. To se týká zástupců rodů Marinobacterium, Marinobacter a Cycloclasticus.
Vědci chtějí využívat složení mangrovového mikrobiomu jako bioindikátor pro sledování následků ropných havárií a tempa, jakým se mangrovy z těchto těžkých ran vzpamatovávají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
