Romistka Uhlová: Bydlet vedle ghetta je špatné, bydlet v něm je ale mnohem horší

02691423.jpeg
02691423.jpeg

Kauza zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem skončila před 15 lety. Bariéra oddělovala domky takzvaných spořádaných občanů od ghetta takzvaných nepřizpůsobivých. Stála pouhých 40 dní.

I když žádné další zdi už v České republice nerostou, ghett přibývá. Změnilo se něco v soužití Romů a většinové společnosti?

„Byl to projev neschopnosti řešit nějaký problém. Překvapivé bylo, že Matiční byla poměrně malá lokalita, ne ghetto,“ zhodnotila v pořadu Pro a proti s odstupem kauzu romistka a publicistka Saša Uhlová.

Podle ní je hlavní problém ten, že ghetta vůbec vznikají a existují, i když uznává, že „bydlet vedle ghetta není nic příjemného, ale bydlet v něm je možná ještě nepříjemnější.“

„Naprostá většina z nás reaguje na prostředí, ve kterém žije. Ve chvíli kdy vytvoříte ghetto, to stáhne dolů spoustu lidí, kteří by mohli žít normální život,“ všímá si Uhlová.


Uhlová: „Viděla jsem vznikat několik ghett a není to nic radostného. Vidíte lidi, kteří jsou zaměstnaní, jejich dětí chodí do školy, ale bydlí v lokalitě, která se stává ghettem, a můžete sledovat, jak rodiny, které se snažily a docela dobře žily, jdou najednou dolů.“

Senátor za KDU-ČSL Jiří Čunek vzpomněl na kritiku Matiční zdi z úst tehdejšího prezidenta Václava Havla.


Čunek: „Kdyby na Hrádečku měl tenkrát prezident Havel nějakou sociálně vyloučenou komunitu, nějaké romské ghetto, tak by mluvil jinak a na Hrádeček nejezdil, protože by tam žádný klid neměl.“

Senátor je přesvědčen, že události v Matiční ulici nebyly projevem českého rasismu, ale bezmoci mocných, jak nazývá obce i města.

Připomněl řešení, ke kterému přistoupil během své politické kariéry ve Vsetíně:

„Měli jsme ghetto uprostřed města a jen jsme ho přesunuli jinam. Daleko předtím jsme se mnoho rodin, kde aspoň manžel pracoval, snažili dát jinam. Teď bydlí ve městě a jsou to normální občané. Nikdo je negativně nevnímá, protože pracují,“ dodal senátor.

Rasismus ani nedostatek dobré vůle ve vsetínském řešení vidět nelze, tvrdí senátor. „Město vydalo ze svého rozpočtu na řešení situace 20 milionů korun, které vydávat nemuselo.“

S Uhlovou se shodne: „Situace je řešitelná, ale musí se do ní zapojit stát, nesmí v tom nechat samostatná města nebo jen dobrovolnické organizace,“ říká Jiří Čunek.