Rok 2006 na Balkáně

Smrt Miloševiče poněkud vrhla stín na bezpečnost souzených u haagského tribunálu. Jen týden před úmrtím klíčového vězně se totiž ve své cele oběsil někdejší vůdce chorvatských Srbů a svého času Miloševičův chráněnec Milan Babič. V květnu došlo na jihu Evropy k další podstatné události. Rozpadl se totiž poslední státní celek bývalé Jugoslávie. Obyvatelé Černé Hory se v referendu rozhodli nadále nesetrvávat ve volném soustátí, nazvaném Srbsko-Černá Hora. Evropa přivítala do své rodiny dva nové státy. Černou Horu, která stvrdila svou novodobou samostatnost a také Srbsko, které se nezávislým stalo poněkud proti své vůli. K rozchodu obou zemí ale došlo po předběžné dohodě obou stran o podmínkách referenda. Obě země vyhlásily vůli nadále úzce spolupracovat. V bývalé Jugoslávii ale zůstává nevyřešen i po letošním roce asi nejpalčivější problém. A totiž budoucnost Kosova. V lednu zemřel na rakovinu dlouholetý vůdce tamních Albánců a pozdější prezident provincie Ibrahim Rugova. Bylo sice nejisté, zda by byl během jednání s představiteli Srbska schopen dosáhnout kompromisu, nicméně pozdější vzájemné rozhovory ustrnuly na mrtvém bodě. Postoje Albánců, kteří představují devět desetin obyvatel provincie a chtějí samostatnost, jsou zatím neslučitelné s postojem Bělehradu. Obyvatelé Srbska také v referendu o nové ústavě schválili klauzuli, která vylučuje možnost separace provincie. Jeho součástí zůstala podle rezoluce OSN i nadále, i když tato jednota funguje pouze na papíře. Nedělitelnost Kosova a Srbska zůstává jednotícím prvkem jinak zcela rozhádané srbské politické scény. Tamní vztahy se koncem roku vyhrotily natolik, že se politické strany dohodly na uspořádání předčasných parlamentních voleb 21. ledna 2007. Ty by měly rozhodnout, zda obyvatelé Srbska zvolí většinově izolaci země směrem k Evropě a sbližování s Ruskem, propagovaném Radikální stranou, nebo budou mít navrch umírněnější proevropské síly. Integrační snahy Bělehradu vyzněly nakonec nejednoznačně. Evropská unie totiž v polovině roku přerušila se Srbskem asociační jednání. Důvod? Neochota země vydat spravedlnosti v Haagu bosensko- srbského generála Ratka Mladiče. Po několika mediálních bublinách, podle nichž byl generál objeven a zatčen se ukázalo, že srbské úřady nejsou schopny, nebo z politických důvodů ochotny hledaného vydat. Mnohé bude nyní záležet na výsledku parlamentních voleb. Zahraničí čeká na jejich rozuzlení. Do té doby v klíčových problémech vyčkává na novou bělehradskou reprezentaci. Koncem roku byly Srbsko, společně s Bosnou a Černou Horou jako poslední 3 evropské země začleněny do programu Partnerství pro mír, předstupně členství v NATO. Měl to být především pro Bělehrad signál, že se se Srbskem v Evropě a za mořem do budoucna počítá. Podobný vstřícný krok ale neudělala Evropská unie. Do výsledku voleb byla pozastavena i jednání o Kosovu. Počátkem roku 2007 by měl být zveřejněn jeho statut, který bude podporovat i mezinárodní společenství. Bude to zřejmě kompromis mezi samostatností a širokou autonomií v rámci Srbska. Něco na způsob rčení- vlk se nasytil a koza zůstala celá. Zda je něco takového vůbec možné, ukážou příští měsíce. Ostatní země bývalé Jugoslávie, vyjma Slovinska, které už v Evropské unii je, čekají na integraci. Nejblíže je v tuto chvíli asi Chorvatsko, následováno Makedoníí, Černou Horou a v delší horizontu i Bosnou a Hercegovinou. Vše bude do značné míry také záležet na tom, jakým tempem bude sama Evropská unie ochotna přistoupit na další rozšíření.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .