Rodina velkých koček má dvě větve
Rodina velkých koček se podle výsledků nové genetické studie dá rozdělit na dvě větvě: do první spadají lvi, levharti a jaguáři, druhou představují tygři a takzvaní sněžní levharti.
Velké kočky se od zbytku moderní čeledi kočkovití (Felidae) oddělily asi před 11 miliony let. Čeleď zahrnuje pět druhů velkých koček rodu Panthera - tedy lva, tygra, levharta, jaguára a irbise, kterému se přezdívá sněžný levhart - a dva druhy mnohem menšího levharta obláčkového (Neofelis nebulosa, N. diardi). Evoluce a příbuzenské vztahy velkých koček jsou sice předmětem mnoha vědeckých prací, ale žádné dvě molekulární studie zatím nedošly ke stejným výsledkům.
Tým vědců proto při nové rekonstrukci vývojového stromu velkých koček použil výsledky sekvenování mitochondriální DNA a jaderné DNA ze somatických i pohlavních chromosomů. Analýza těchto dat ukázala, že společný předek lvů a levhartů se od vývojové linie odštěpil před 4,3 až 3,8 miliony let. Jaguáři, kteří představují sesterskou skupinu lvů a levhartů, vznikli před 3,6 až 2,5 miliony let. Před 3,1 až 1,9 miliony let se pak od sebe oddělili lvi a levharti.
Tygři ale existovali už dávno předtím. Společný předek tygrů a sněžných levhartů se totiž vydělil přibližně před 3,9 miliony let a jednotlivé druhy tygrů se začaly vyvíjet koncem pliocénu před 3,2 miliony let. To znamená, že dva vůbec neohroženější druhy velkých šelem - tygr a sněžný levhart - patří do jediné starobylé větve velkých šelem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
