Robert Schuster: Sociální demokraté se v Evropě vracejí, ne ale všude

Po Finsku je tak Dánsko další skandinávskou zemí, která hlásí návrat sociálních demokratů do čela vlády.

Adam Černý: Dánská injekce optimismu evropské levici

• Upravit
• Smazat

Evropští sociální demokraté by si mohli tento týden radostně notovat.

V jejich případě se jedná o strany, které byly u moci desítky let a silně ovlivnily charakter tamních společností. Takže by se dalo s určitým zjednodušením konstatovat, že spolu se Švédskem se ve Skandinávii vrací všechno do zavedených kolejí. Výjimku představuje Norsko, kde stále ještě vládne pravice.

Jakkoli je situace v každé z těchto zemí v něčem specifická, dá se přesto najít řada podobností, které si mohou vzít jako inspiraci i sociálnědemokratické strany jinde v Evropě. Jedno poučení by mohlo znít, že v Dánsku a Finsku, stejně tak jako předtím ve Španělsku, se podařil socialistům vládní návrat poté, co vynuceně strávili několik let v opozici, kde nebyli zpočátku dlouho vidět ani slyšet.

Návrat na výsluní se jim podařil až ve chvíli, kdy začali voličům slibovat „staré zlaté časy“ v podobě štědrého sociálního státu. To padlo u občanů v Dánsku nebo Finsku, jimž dosavadní pravicově-liberální vlády v minulých letech naordinovaly nejrůznější úsporná opatření, na úrodnou půdu.

Soudruzi a procitnutí

Dánští sociální demokraté získali zpět své voliče kritikou migrace. Recept pro ostatní to ale není

• Upravit
• Smazat

Sociálnědemokratické strany ve většině zemí Evropy procházejí z mnoha důvodů těžkými časy. Jednou z příčin je příklon jejich tradičních voličů k protiimigračním populistům.

Tím dokázaly oslovit velmi různorodé spektrum, počínaje těmi, kteří se obávali ztráty vlastního sociálního statusu, až po ty, kteří se začali propadávat stále se zvětšujícími oky sociální sítě, takže přišli nejenom o různé podpory, ale vypadli i ze statistik, takže jakoby přestali existovat.

Tito občané pak v minulosti zpravidla nechodili volit, protože se necítili být osloveni žádnou stranou. Anebo případně začali časem slyšet na vábení různých populistů a přijímat jejich jednoduché, zpravidla černo-bílé vidění světa: Za všechno mohou ti druzí, například cizinci nebo migranti, a když se jich prý stát zbaví, anebo se zabarikáduje tak, aby žádní další nemohli přicházet, povede se všem údajně zase dobře.

O zmíněné voliče velmi ofenzívně usilovali dánští sociální demokraté, a to i tím, že převzali přísnou protiimigrační rétoriku pravicových populistů. V kombinaci s příslibem silného sociálního státu a ukončení politiky úsporných opatření dokázali nedávno nejenom vyhrát volby, ale navíc ještě populistům z Dánské lidové strany přivodit ztráty a udržet si před nimi výrazný náskok.

Robert Schuster: Němečtí sociální demokraté zaveleli vlevo v bok

• Upravit
• Smazat

Již více než deset let obchází německé sociální demokraty (SPD) strašidlo. Není to ovšem Marxův komunismus, tak jako v minulých stoletích, ale pouhé slovní spojení Hartz IV.

S tím ale souvisí další závěr, který by mohl být poučný pro tápající sociální demokraty v jiných evropských státech, například v Německu nebo ve Francii. Jakýkoli příklon k radikálnějším postojům u jednoho tématu, například migrace, vede automaticky k tomu, že tyto strany přijdou o hlasy zpravidla mladších, dobře vzdělaných a liberálnějších levicových voličů. Ti pak hlasují pro různé ekologické nebo liberálně zaměřené strany.

A platí to i opačně. Pokud by jim sociální demokraté vycházeli příliš vstříc, riskovali by odliv hlasů směrem k populistům.

Robert Schuster|foto: Khalil Baalbaki

Zdá se proto, že udržet nejrůznější a často protichůdné skupiny voličů pod jednou společnou střechou, v dnešní době nelze. Sociální demokraté v Dánsku, Švédsku nebo Finsku se s tím už vyrovnali. Jejich soudruhy jinde v Evropě podobné procitnutí ještě čeká.

Autor je komentátor Lidových novin