Robert Schuster: Merz přepnul do merkelovsky uhlazeného režimu

V tomto ohledu může kancléř Friedrich Merz považovat uplynulý sjezd svých křesťanských demokratů jako úspěšný: V čele strany ho potvrdilo přes 91 procent delegátů. 

Čtěte také

Robert Schuster: Německá AfD má skandály jako všechny ostatní strany, jejím voličům to nevadí

Stalo se tak shodou okolností skoro přesně rok po volbách v Německu, které Merz vyhrál. Od té doby se toho hodně přihodilo. Z globálního pohledu se rozvolnily kdysi pevné vztahy se Spojenými státy, které byly odjakživa krédem právě křesťanských demokratů.

Merzova strana se také vzdala ambice už dál nezadlužovat zemi. Aby vůbec mohla pomýšlet na vládnutí, vynutili si sociální demokraté souhlas se zřízením obřího fondu na investice do infrastruktury. 

AfD dotahuje

Kancléřova strana na to hrubě doplatila. Mnozí skalní voliči se od ní odklonili, protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) se na ni začala v průzkumech nejen dotahovat, ale podle některých ji už dokonce i předstihla. A pokud jde o celkovou popularitu koalice křesťanských a sociálních demokratů, ocitla se na úplném dně. 

Čtěte také

Pavel Polák: Evropa si musí uvědomit, že je silná. A že musí být silnější

Přitom se nedá říct, že by bylo Merzovo vládnutí úplně neúspěšné. Z pohledu zahraničí dokázal kancléř vrátit Německo zpět do první ligy. Dnes tvoří spolu s Francií a Spojeným královstvím hlavní kostru nové evropské bezpečnostní platformy, z níž by mohlo možná časem vyrůst něco víc, pokud by se Spojené státy Evropanům dál vzdalovaly. 

Na domácím poli jeho vládě nahrávají příznivá čísla o klesající migraci. Koaliční partneři se také dokázali dohodnout na několika opatřeních k oživení hospodářství. A skutečně se jednu chvíli zdálo, že největší evropská ekonomika se pomalu zvedá. 

Pobouření

Avšak každé takovéto rozhodnutí Merzova kabinetu se rodilo velmi těžce. Za zmínku stojí spor o budoucí nastavení důchodů, kde Merzovi zatápěli členové mládežnické organizace jeho vlastní strany, protože považovali kompromis dohodnutý se sociálními demokraty za málo ambiciózní.

Čtěte také

Robert Schuster: Proč se Merz nemůže těšit z klesajících čísel u migrace

Krátce na to vyvolal další rozruch návrh podnikatelského křídla křesťanských demokratů, aby se výrazně omezila možnost pracovat na zkrácený úvazek. Zejména tvrzení, že jde o jakýsi módní či dokonce lifestylový prvek, vyvolal pobouření. Přitom navrhovatelé chtěli jen poukázat na fakt, že v Německu klesá produktivita práce a také kvůli tomu se snižuje jeho konkurenceschopnost.

I sám Merz si naběhl, když řekl, že Němci by zase měli víc a déle pracovat, protože jedině takto je možné zajistit budoucí blahobyt. 

Po podobných vyjádřeních ale nebylo na sjezdu ani stopy. Merz přednesl kandidátský projev, který neměl nikoho urazit. Byl uhlazený, bez emocí a asi takový, jako by ho pronesla někdejší kancléřka Angela Merkelová, která se mimochodem kongresu poprvé po sedmi letech osobně zúčastnila.

Opírat se o střed

Pozoruhodné bylo zejména Merzovo vyjádření, že se chce v politice i nadále opírat o strany politického středu, čili sociální demokraty a Zelené.

Robert Schuster|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Tím dal vale jakýmkoli úvahám o možné spolupráci s Alternativou pro Německo, ať už přímé vládní nebo formou nějaké tolerance menšinového kabinetu.

Ještě před loňskými volbami Merz přitom vzal zavděk hlasy Alternativy pro Německo, když chtěl zpřísnit migrační politiku. Teď jako kancléř se na sjezdu vlastní strany ukázal v novém světle, jako konsensuální politik, který má do provokací a siláckých výroků daleko. Už teď jsou mnozí Němci zvědaví, jak dlouho mu to vydrží.

Autor je editor deníku Právo