Robert Schuster: Merkelová a Kurz aneb Když se setkají stará a nová Evropa
Německá kancléřka Angela Merkelová v těchto dnech nezažívá jednoduché období.
Na mezinárodní scéně ukázal americký prezident Donald Trump jí a jejím premiérským kolegům ze skupiny šesti nejvýznamnějších ekonomik světa, limity jejich vlivu. Styl politické práce, který se stal v minulých letech tak typický právě pro Merkelovou, čili trpělivé přesvědčování a vyjednání v zákulisí, tváří v tvář Donaldu Trumpovi žádné úspěchy nepřináší – ba právě naopak.
Merkelová místo kvót navrhuje kompenzace. Nechceme být znovu přehlasováni, reaguje Charanzová (ANO)
Členské země Evropské unie se už dva roky nemohou dohodnout na reformě azylového systému. Nejspornějším bodem zůstává automatické přerozdělování žadatelů o azyl. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) odmítl vznik systému kompenzací, které by zatíženým státům poskytovaly země nepřijímající migranty.
Ani doma se pro kancléřku nevyvíjí situace zrovna optimálně. Již několik týdnů se objevují stále nové zprávy o nedostatcích v činnosti Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky. Vyšlo například najevo, že pobočky úřadu vydávaly rozhodnutí o udělení azylu v desítkách případů neoprávněně.
A aby toho nebylo málo, otřásl německou veřejností nedávný případ znásilnění a následné vraždy mladé dívky, jíž se měl dopustit Iráčan, který do Německa přišel požádat o azyl. Navzdory tomu, že mu ho úřady neudělily, zůstal dál v zemi a jak nyní vyšlo najevo, páchal trestnou činnost.
Jakoby se v těchto událostech koncentrovaly všechny klíčové problémy, s nimiž se musela kancléřka v uplynulém období potýkat a za něž, ať už chce nebo nechce, nese politickou odpovědnost.
Když se potkají Merkelová s Kurzem
Za této situace pobýval v německé metropoli mladý rakouský spolkový kancléř Sebastian Kurz. Politik, jenž od 1. července převezme na půl roku předsednictví v Evropské unii. Setkání s Merkelovou je ale paradoxně daleko choulostivější, než by se mohlo na první pohled zdát.
Putin je na návštěvě Rakouska. Ve Vídni vidí důležitého spojence
Ruský prezident Vladimir Putin zamířil na svou první zahraniční cestu svého čtvrtého mandátu do Rakouska. Už předtím v rozhovoru pro rakouskou veřejnoprávní stanici ORF uvedl, že Rusové nechtějí rozeštvat Evropskou unii.
Rakouský křesťanský demokrat Kurz totiž v minulosti proslul jako kritik migrační politiky křesťanskodemokratické šéfky německé vlády. V dobách, kdy ona ještě prohlašovala, že příliv běženců není možné omezovat, ačkoli v praktické rovině i Německo již dávno kontrolovalo své hranice, trval Kurz nekompromisně na tom, že počet běženců se musí výrazně snížit - i za cenu, že se Evropská unie na svých vnějších hranicích stane neprostupnou pevností. To mu zajistilo velké sympatie u řady vlivných stranických kolegů Angely Merkelové, kteří si jinak netroufli šéfce přímo a otevřeně oponovat.
Zejména bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU), jež v minulosti u tématu migrace s Merkelovou ostře nesouhlasila, by Kurze nejraději politicky „natrvalo adoptovala“, aby jí pomohl nejenom vyhrát příští regionální volby, ale držet jí od těla i protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD).
Robert Schuster: Nadšení Němců z Rakušana Kurze
Nový rakouský kancléř Sebastian Kurz absolvuje přesně měsíc od nástupu do úřadu své první velké zahraniční návštěvy. Minulý týden byl u francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, teď zavítal zase pro změnu do Berlína, ke kancléřce Angele Merkelové.
Kurz prosazuje prakticky ve všech klíčových otázkách současnosti úplně jiné postoje než Merkelová. Kromě již zmíněné migrační politiky, nesouhlasí s těsnější integrací eurozóny a naopak volá po převedení některých pravomocí zpět na národní státy.
Odmítá také navýšení příspěvků pro unijní rozpočet, chce aby byla EU šetrnější a také požaduje zmenšit Komisi, což je něco, co by klidně podepsali i Nizozemci nebo Skandinávci. Pokud by rakouský kancléř do něčeho investoval, tak především do ochrany vnějších hranic Evropské unie.
Když se někde potkají Merkelová s Kurzem, není to jenom setkání dvou politiků z různých generací, ale také dvou různých pohledů na budoucnost Evropské unie. Je to obrazně řečeno setkání tradiční Evropy, která se neustále integruje a modelu, který volá po větší flexibilitě. Oba přístupy mají svá pro a proti. Který z nich se nakonec prosadí, ukážou nejbližší měsíce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka