Robert Schuster: Korupční břemeno rakouských lidovců aneb Kurzův návrat v nedohlednu
Ještě před rokem znali jméno bývalého vysokého rakouského úředníka Thomase Schmida pouze zasvěcenci. Pak ale vyšlo najevo, že někdejší generální tajemník na ministerstvu financí byl klíčovou postavou rozsáhlé korupční aféry. Do ní byly namočeny významné osobnosti vládní konzervativní lidové strany, včetně jejího tehdejšího šéfa, rakouského spolkového kancléře Sebastiana Kurze.
Šlo stručně řečeno o ovlivňování veřejného mínění zmanipulovanými průzkumy, obsazování klíčových pozic ve státní správě lidmi z okruhu lidové strany a také neoprávněné čerpání peněz ze státního rozpočtu. Kancléř Kurz vždy popíral, že by o těchto machinacích cokoli věděl.
Čtěte také
Když pak ale kvůli tomu provedla policie domovní prohlídku v úřadu vlády, Kurz odstoupil a krátce nato úplně odešel z politiky. Vyšetřování jeho osoby sice pokračovalo, avšak protože už byl mimo politiku, dělo se tak bez zájmu veřejnosti. To se nyní změnilo. Úředník Schmid se totiž rozhodl vypovídat, aby získal mírnější trest. Vyšetřovatelům detailně popsal, jak vše probíhalo, a Kurzovi tím hodně přitížil. Tvrdil o něm, že byl do všeho zapojený a o všem informovaný.
Přitom se ještě před několika dny mohlo zdát, že se Kurz zase pomalu vrací do veřejného života. Vyšla jeho nová biografie a v souvislosti s tím po roce poskytl i několik velkých rozhovorů o svém životě po politice. Nejenom v Rakousku, ale třeba i pro německý bulvární deník Bild, který měl kdysi na Kurze něco jako přímou linku.
Čtěte také
Dojem pečlivé inscenace a možnost případného návratu podtrhovaly i zprávy o Kurzových podnikatelských aktivitách. Jeho investiční společnost vložila v Rakousku kapitál do startupu, který se zabývá zprostředkováním pečovatelských služeb. Takže jde jinými slovy o bohulibou činnost v oblasti, která je dlouhodobě chronicky podfinancovaná, kde se ale všichni shodnou, že je nutné věnovat jí větší pozornost.
Korupční břemeno lidovců
A ať už jde o náhodu či nikoli, právě nyní je také zároveň znovu ve všech pádech skloňována takzvaná „Balkánská trasa“. Stala se opět hlavní stezkou, kudy proudí aktuálně běženci do Evropy, a má tudíž podíl na současných vysokých číslech u ilegální migrace.
Čtěte také
Právě dosažení dohody o uzavření trasy vedoucí od Řecka přes Severní Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko až do Rakouska v roce 2016 považoval Kurz, tehdy ještě jako ministr zahraničních věcí, za svůj velký úspěch. Na tom pak založil své pozdější politické renomé bojovníka proti nezákonné migraci.
I to mohlo hrát ve prospěch jeho případného návratu do politiky. Možná ne hned, ale třeba za nějaký ten rok, a asi také ne v tak exponované pozici, jakou zastával předtím. Po posledním vývoji v jeho korupční kauze je ale všechno jinak. Naopak se ukazuje stále víc, že Kurzovo dědictví bude pronásledovat konzervativní lidovce i nadále.
V těch kauzách už totiž zdaleka nejde pouze o Kurze, ale i o další klíčové představitele strany, kteří na rozdíl od něj na svých původních pozicích zůstali: předsedu parlamentu Wolfganga Sobotku či šéfa lidoveckých poslanců Augusta Wögingera. Do příštích voleb v Rakousku sice zbývají ještě dva roky. Přesto ale dnes už věří málokdo, že by se lidovci do té doby dokázali korupčního břemene zbavit.
Autor je komentátor Lidových novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
