Robert Schuster: Komu bylo určeno přátelské klábosení Orbána a Schrödera ve Vídni?
Před několika dny se konala v rakouské metropoli veřejná debata dvou politických osobností, které toho na první pohled mnoho společného nemají: bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera a maďarského premiéra Viktora Orbána. Prvně jmenovaný je sice sociální demokrat, druhý národní konzervativec. Přesto se ale v něčem shodnou, a tím je pohled na Rusko a především na jím vedenou vojenskou invazi proti Ukrajině.
Schröder, jehož je možné označit za osobního přítele ruského prezidenta Vladimira Putina, už na počátku války kritizoval údajné „ukrajinské řinčení zbraní“ a „soustavně agresívní chování Západu“, které prý dráždilo Moskvu.
Čtěte také
Orbán zase už téměř rok prohlašuje, kudy chodí, že Ukrajina je v koncích, válku nemůže vyhrát, a proto by už neměla dostávat žádné další zbraně.
Debatu obou politiků moderoval vydavatel švýcarského týdeníku Weltwoche Roger Köppel, který byl v minulosti poslancem konzervativní Švýcarské lidové strany a ani se netají svým obdivem k šéfovi Kremlu Putinovi.
Köppel dokonce letos v červenci Orbána doprovázel do Moskvy, kam maďarský premiér vyrazil na samozvanou mírovou misi coby čerstvý předseda Rady Evropské unie.
Válku ukončí jen Trump, shodli se
O mír mezi oběma válčícími stranami se pokoušel na jaře 2022 i bývalý německý kancléř, když letěl za Putinem, avšak odjel s prázdnou. Nyní Orbán ve Vídni prohlásil, že za Schröderův neúspěch mohla intervence tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona v Kyjevě, bez níž byl údajně klid zbraní na spadnutí.
Čtěte také
Köppel, Orbán i Schröder se v debatě shodli, že dva a půl roku trvající válku nedokáže ukončit nikdo jiný než prezidentský kandidát amerických republikánů Donald Trump.
Otázka tak zní: Komu byla veřejná debata Schrödera s Orbánem určena? Ač se konala ve Vídni a jejím moderátorem byl Švýcar, rakouské nebo švýcarské publikum bylo sotva hlavním cílem. Nabízí se tak domněnka, že šlo především o to oslovit tímto způsobem nepřímo veřejnost v Německu, která je unavena z pokračující války na východě Evropy.
Čtěte také
Několikero posledních voleb v největším členském státě Evropské unie totiž ukázalo, jak moc jeho voliči slyší na volání po míru.
Důkazem toho jsou dobré výsledky protimigrační Alternativy pro Německo i nově založené strany postkomunistky Sahry Wagenknechtové. Velmi opatrně začínají na zmíněné nálady ve společnosti reagovat i sociální demokraté kancléře Olafa Scholze.
Návrat Schrödera?
Nejenom že v rétorice jejich klíčových politiků se znovu začínají objevovat apely vybízející ke klidu zbraní či diplomatickým řešením.
Německá sociální demokracie jakoby začala potichu a velmi pozvolna pracovat i na rehabilitaci samotného exkancléře Schrödera. Přitom to není tak dávno, co ho chtěli někteří členové strany vyloučit kvůli jeho postojům k Rusku a Putinovi.
Teď ale prohlašuje nový generální tajemník sociálních demokratů Matthias Miersch, že na Schrödera není možné nahlížet černobíle, a že i někdo jako on, má mít místo ve straně.
Možná tak není daleko doba, kdy se Schröder znovu objeví na oficiální sociálnědemokratické akci, či dokonce na předvolebním mítinku.
Pro zdecimovanou hlavní německou vládní stranu by to mohlo být příslovečné poslední stéblo v boji proti hrozící volební katastrofě.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
