Robert Schuster: Kolik z Jörga Haidera je v dnešních rakouských Svobodných?

11. říjen 2018
Jörg Haider

V těchto dnech je to přesně deset let, co při autonehodě pod vlivem alkoholu zahynul rakouský populistický politik Jörg Haider.

Dlouholetý předseda Svobodných (FPÖ) a hejtman spolkové země Korutany ovlivnil politiku v Rakousku tak jako nikdo před ním a ani po něm. Byl velkým provokatérem, který na přelomu 80. a 90. let minulého století cíleně dráždil své okolí porušováním různých tabu.

Robert Schuster: Skončila druhá Rakouská republika. Přijde po ní třetí?

V prvním kole rakouských prezidentských voleb uspěli Alexander van der Bellen (vlevo) a Norbert Hofer

První kolo prezidentských voleb v Rakousku nezměnilo pouze tradiční barevné rozdělení země na lidoveckou černou a sociálnědemokratickou rudou polovinu.

Označil například Rakousko za „ideologický zmetek“, čili umělý konstrukt, který prý má zakrýt, že Rakušané jsou ve skutečnosti Němci. Anebo například také prohlásil způsob, jakým nacistická třetí říše zajišťovala lidem práci, za příkladný.

Později objevil jako klíčové téma migraci. Bylo to tehdy živé i kvůli válce na území někdejší Jugoslávie. Tisíce lidí bylo najednou nuceno opustit své domovy a utéct do zahraničí, například právě do sousedního Rakouska. Pro Haidera a spol. to byli ale nikoli váleční uprchlíci, ale primárně ekonomičtí migranti, kteří údajně šli především za lepším životem. Tehdejší vláda i pod jeho tlakem neustále zpřísňovala pravidla pro udělování azylu.

Vrcholnou chvílí pro Svobodné bylo, když v roce 2000 vstoupili do vlády lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela. Očekávali, že oni budou udávat její směr. Namísto toho ale působili amatérsky a jako neumětelové.

Šíření neúplných informací a polopravd

Jako největší destruktor se ovšem ukázal být právě Jörg Haider. Zůstal mimo vládu a byl dál hejtmanem v Korutanech, které postupně měnil k obrazu svému, a to především nákladnými projekty, které mu měly zajistit popularitu.

S krajní pravicí ve vládě si Rakousko připomnělo 80. výročí anšlusu

Alexander Van der Bellen

Rakousko si na začátku týdne připomnělo 80. výročí anšlusu. Tedy násilného připojení k nacistickému Německu. Současný prezident Alexander Van der Bellen při této příležitosti vyzval zejména mladé lidi, aby se nenechali obloudit neofašistickými a krajně pravicovými ideologiemi, informuje rakouská odnož evropského serveru Local.

Rád se stylizoval do role jakéhosi novodobého Robina Hooda, který bohatým bral a chudým dával. Jeho soustavné slovní výpady vůči vládě ve Vídni způsobily, že se s výjimkou Korutan začali voliči od Svobodných odvracet. Sám Haider nakonec svou stranu opustil a založil novou. Mimochodem dluhy, které svými nákladnými politickými kampaněmi způsobil, zůstaly Svobodným.

Jejich nový lídr Heinz-Christian Strache i kvůli tomu dlouho nechtěl být s Haiderem spojován, ačkoli původně patřil k jeho obdivovatelům. Deset let po jeho smrti se ovšem nevyhnul slovům uznání.

A není se čemu divit. Dodnes rakouští Svobodní žijí z témat a politických strategií, které Haider kdysi zavedl. V migrační otázce, která se mezitím stala zase aktuální, a to v daleko větším rozsahu, než tomu bylo v 90. letech, volají Svobodní opět po restrikcích a zpochybňují motivy lidí, kteří v minulých letech uprchli ze svých domovských států.

Pietní místo u silnice, kde se vyboural Jörg Haider

Dnes jsou Svobodní podobně jako na začátku tisíciletí opět ve vládě s lidovci. Zřejmě pod jejich tlakem reálně hrozí, že Rakousko se možná stane po Spojených státech a Maďarsku třetí zemí, která se nepřipojí k plánované úmluvě OSN o migraci.

Robert Schuster

Čím ale Haider bezesporu předběhl dobu, byla politická komunikace postavená na šíření neúplných informací nebo polopravd. Už v dobách, kdy ještě neexistovaly facebook a twitter, je dokázal kreativně pospojovat tak, že působily věrohodně.

To, co ovšem tenkrát bylo záležitostí okrajových politiků a stran, proniká dnes stále častěji do mainstreamu, s rychlostí a intenzitou, která by asi překvapila i Jörga Haidera.