S krajní pravicí ve vládě si Rakousko připomnělo 80. výročí anšlusu

Dne 12. března 1938 vydal Adolf Hitler rozkaz k anexi své rodné země. Na dvě stě tisíc německých vojáků, důstojníků SS a policistů překročilo hranice Rakouska. Tuto událost si nyní připomínají obyvatelé alpské země řadou nejrůznějších akcí. Anšlus se vepsal do rakouské historie černým písmem. Byl ale také předehrou a předobrazem druhé světové války, připomíná autor článku.

Spolu s dalšími vrcholnými politiky teď rakouský prezident vyzval k toleranci. Položil si ale také otázku, jak neblahé dědictví válečné minulosti ovlivňuje dnešní demokratické Rakousko. Lidé by podle něho neměli mírové soužití, spolurozhodování a stabilní politické podmínky považovat za samozřejmé. „Tyto hodnoty mohou velmi snadno přijít vniveč,“ varovala hlava státu.

Tyranie se nesmí opakovat

Van der Bellen připomněl, že i dnes je třeba hájit práva menšin. V narážce na tragický osud kdysi velmi početné domácí židovské komunity vídeňský lídr prohlásil, že se nesmí vrátit doba, kdy většina mohla rozhodovat o osudu menšiny pouhým škrtem pera. „Pokud by k takovému stavu došlo, stát by se okamžitě mohl změnit na tyranii většiny, jako se to stalo tenkrát,“ dodal politik.

Pro tohoto bývalého předsedu rakouských Zelených, který v dramatickém klání na sklonku předloňského roku porazil kandidáta krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera, jsou otázky tolerance a lidských práv stálým tématem.

Svobodní na vzestupu

Jeho hlas ještě zesílil poté, co se loni v prosinci ujala moci vláda, vedená jednatřicetiletým konzervativním kancléřem Sebastianem Kurzem. Jeho koaličním partnerem jsou Svobodní, předseda této partaje Heinz-Christian Strache pak zasedl v kabinetu do křesla vicekancléře.

Logo|foto:Český rozhlas

Jeho FPÖ, mezi jejímiž zakladateli najdeme i řadu někdejších rakouských nacistů, je považována za nejstarší z největších pravicových nacionalistických a protiimigračních seskupení. A právě tyto síly jsou dnes v celé Evropské unii na vzestupu, uvádí rakouský Local.

Šéf Svobodných odsuzuje nacismus, je otázka, jestli je to upřímné

Zároveň nicméně připomíná, že představitelé rakouských Svobodných po vstupu do vládní koalice opakovaně odmítli a odsoudili neonacismus, rasismus i antisemitismus. „Nacismus, který vraždil lidi kvůli jejich náboženství, původu a politickým názorům, byl teroristickým režimem,“ nechal se slyšet Strache v jedné z televizních debat.

Strana také vyjádřila oddanost republice, demokracii, parlamentarismu a právnímu státu. Pozice Svobodných se však i nyní nejeví jednoznačně. Uvnitř partaje – a týká se to zejména takzvaných studentských bratrstev – se stále šíří ideje pangermánství a nostalgie po době, od níž se teď vehementně distancují nejen prezident, ale i vrcholní straničtí představitelé FPÖ.

Země se nemůže zbavovat svého dílu odpovědnosti

V souvislosti se vztahem k rakouským dějinám se ostatně Svobodní od vstupu do vídeňské vlády stávají aktéry mnoha vypjatých sporů. V posledních týdnech otřásly jejich pověstí dvě kauzy zpěvníků studentských bratrstev, které obsahovaly antisemitské písně. Ve zmíněných formacích přitom byli aktivně činní i někteří vysoce postavení členové strany.

Připomínka anšlusu Rakouska se však v zemi neodehrávala jen v režii politiků. Zazněly vzpomínky dobových svědků, stejně jako proběhla řada debat. Hovořilo se i o odpovědnosti Rakouska, jeho politiků, ale i občanů za podíl na Hitlerových zločinech a represích. Polemiky o těchto otázkách – často velmi bolestných – byly přitom až do konce osmdesátých let minulého století takřka neslýchané. Rakousko se do té doby totiž považovalo spíše za oběť nacismu, vysvětluje Local.

„Zákaz vstupu psů a Židů“

Server se vrací zpět do historie a píše, že rakouští konzervativci začali umetat cestu nacismu již v roce 1933. Nejprve podminovali demokracii, poté rozdrtili sociální demokraty a nakonec ustavili režim jedné strany. V zemi, která prošla krizí identity po rozpadu rakousko-uherské říše a devastujícím hospodářským propadem, se antisemitismus každopádně rozmáhal už od počátku 20. let.

„V době nacistického vpádu už bylo vše dlouho připravené,“ podotýká pamětnice Kitty Suschnyová, jíž bylo v době anšlusu 13 let. Dodává, že třeba zákaz vstupu psů a Židů byl ve vídeňských parcích vyhlášen prakticky v okamžiku proniknutí německých armád na rakouské území.

Pronásledování Židů okamžitě nabralo na obrátkách. A 15. března – tedy na den přesně před osmdesáti lety – vítaly Adolfa Hitlera ve Vídni davy nadšených Rakušanů. Na místě, kde nacistický vůdce po uchvácení Rakouska vystoupil s projevem, je dnes umělecká instalace připomínající tehdejší tragédii. Kabinet kancléře Kurze také přichází s návrhem na stavbu památníku, který má v centru metropole uctít oběti holokaustu, upozorňuje závěrem rakouská odnož evropského serveru Local.