Robert Břešťan: Jeden komiks pro Semelovou
Dá se jeden život vměstnat do pouhých patnácti stránek velikosti A4? A navíc v podobě komiksu? Kupodivu ano. A to i v případě, že se jedná o život bohatý, zajímavý a také tragický. Jako v případě Milady Horákové.
O tom, že o osudu této československé političky, vznikl už v padesátých letech minulého století komiks se česká veřejnost dozvěděla až v roce 2006. Tehdy krátký kreslený příběh psaný v angličtině získal Národní archiv v Praze.
Komiks byl poprvé publikován ve Spojených státech už v roce 1951. Vydal ho tehdy Národní výbor pro Svobodnou Evropu. Nyní, o 59 let později zásluhou společnosti Člověk v tísni, vychází poprvé v češtině. Pod názvem Nepřemožená.
Komiks je dnes žánr vyhrazený především pro akčnější podívanou, než je životní osud sociální pracovnice, právničky, humanistky a odpůrkyně diktatury. Na poměry akčních komiksů je ostatně také dost upovídaný. Jenže tenhle komiks nemá prvoplánově bavit, ale informovat.
Informovat o tom, jak to v Československu v padesátých letech vypadalo. V tom funguje spolehlivě. A může tak dobře posloužit i rovných šedesát let poté, co Milada Horáková skončila na popravišti pankrácké věznice.
Komiks totiž dostávají zdarma v Praze, Brně a Liberci studenti v rámci probíhajícího Týdne dokumentárního filmu, který pořádá právě Člověk v tísni. Všem ostatním, kteří by komiks v českém překladu chtěli vidět, lze doporučit výstavu v památníku na Vítkově. Je to paradox dějin. Na tomtéž Vítkově, kde byl tak pietně komunisty uchováván mrtvý a nabalzamovaný Klement Gottwald.
Pro žáky a studenty je komiks stručným, rychlým a jasným - i když pochopitelně zjednodušeným - vhledem do toho, jak asi vypadala doba československého temna a kdo je to ta Milada Horáková, po které je po celém Česku pojmenováno celkem 27 různých ulic a náměstí a osm škol.
Dozví se mimo jiné to, že Horáková byla aktivní v protinacistickém odboji a byla za to pět let vězněna ve vězeních a koncentračních táborech. O to víc vyzní poslední věty celého komiksu:
„Komunisté udělali to, na co si nacisté nikdy netroufli. Dne 27. června 1950 byla Milada Horáková popravena."
V neděli od té chvíle uplyne rovných šedesát let. Mávnout rukou nad tím, že je to už dávno, by bylo dosti pošetilé. Komunisté se stále hlásí k odkazu Klementa Gottwalda, nikdy se za svou minulost - aspoň symbolicky - jasně a otevřeně neomluvili. Včera také složilo poslanecký slib i 26 komunistických poslanců, mezi nimi i učitelka Marta Semelová, stalinistka, která na komunismu nespatřuje nic nedemokratického.
Člověk v tísni by jeden výtisk staronového komiksu o Miladě Horákové měl poslat i na její adresu. Vždyť vzdělávání je celoživotní proces.
Autor je šéfredaktor ČRo Rádia Česko
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.