Robert Břešťan: Jak nechat přejet vlakem pětiletého kluka

Nebo ta s trojicí vojáků vztyčujících na střeše berlínského Říšského sněmu sovětskou vlajku (i když se později ukázalo, že nejde o fotografii spontánní, ale dodatečně zinscenovanou).

Anebo ta, kde se při oslavách konce 2. světové války na Times Square líbá mladá ošetřovatelka s americkým námořníkem. Mimochodem ta bývalá newyorská slečna, Edith Shainová, zemřela na konci června ve věku 91 let. Její fotka možná přežije i jejích osm pravnoučat.

No a na druhé straně jsou pochopitelně i fotografie, které do historie nikdy nevstoupí. Jsou normální, obyčejné, nepomáhají tvořit či retušovat dějiny. Vycházejí třeba dennodenně v novinách a člověk je jen tak s větším či menším zájmem přejede očima.

Na jednu takovou zdánlivě obyčejnou fotografii jsem narazil včera (úterý 13. 7.) na straně 5 Mladé fronty Dnes. Přesto mě - jak se říká - dostala.

Na železničním přejezdu v Řevnicích svítí červená, závory jsou dole, auta spořádaně stojí. A hle - přes koleje, po nichž má co nevidět prosvištět vlak, tlačí kolo proplešatělý muž a za ním (což je to podstatné) se namáhá capart v kloboučku s dětským kolem s přídavnými kolečky.

Výmluvná fotografie o lidské idiocii a neúctě k životu. Člověk už jen čeká, že se každou vteřinou přiřítí rychlík a na přejezdu po té dvojici nezbude ani pověstný mastný flek.

Tohle ale zatím fotografie v novinách neumí a nic takového se také naštěstí nestalo. Tedy v tomhle případě. Jinak jen na přejezdech letos zemřelo už 35 lidí. Pokud jim šlo o úsporu času, tak si - omlouvám se za ten cynismus - opravdu moc nepomohli.

Snaha omezit riskování na železničních přejezdech je mimochodem jeden ze štafetových kolíků, který končící vláda Jana Fischera předává té od včerejška nové - Nečasově. Na svém posledním zasedání totiž na kampaň upozorňující na nebezpečí železničních přejezdů vyčlenila sedm milionů.

Těch štafetových kolíků je pochopitelně mnohem víc. Důležitějších i nákladnějších. Od nové vlády se totiž očekává mnohé - skutečný, nejen verbalizovaný boj s korupcí, zlepšení stavu veřejných financí, reforma důchodů, méně byrokracie...

Ale každodenní život - to jsou i ti mrtví na přejezdech a silnicích. I to chce i tato nová vláda - potažmo policie, kraje a obce - řešit.

Jenže nestačí jen pasivně čekat na nějaký pokyn shůry. Chcete míň mrtvých na silnici, bezpečné přejezdy? Začněte u sebe. Kupříkladu - být otcem toho kloučka s kolem, dědovi z Řevnic bych ho už na hlídání nikdy nedal…

Autor je šéfredaktor ČRo Rádia Česko