Říjnový časopis Vesmír
Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.
Malé velké řasy z třeboňského mlýna
Niku ve štítu barokního Opatovického mlýna na okraji Třeboně původně obýval svatý Florián, dnes z ní shlíží řasa Scenedesmus quadricauda, vyvedená ve vskutku nadživotní velikosti – zvětšena je asi desettisíckrát. Napovídá, že v prostorách mlýna se už mouka nemele. Sídlí v něm centrum řasových biotechnologií Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR. Jeho vedoucí, biofyzik Ondřej Prášil v rozhovoru s Ondřejem Vrtiškou vysvětluje, že řasy a jejich praktické využití není radno podceňovat.
Čert vždy na velkou hromadu nosí
O Milankovićově teorii, Bondově cyklu a severoatlantické tsunami před 8200 lety v archeologických souvislostech píše Petr Pokorný.
„V rámci holocénu rozeznáváme celkem šest výrazných klimatických událostí Bondova cyklu. Měly podstatný vliv na dějiny člověka a civilizací, včetně té naší, euroatlantické. Globálně se projevily jako náhlá ochlazení a uvnitř kontinentů jako srážkově chudá období.“
Následuje telegrafický přehled hlavních Bondových událostí; čísla vyjadřují zaokrouhlené datum v letech před současností:
Událost 8200: V rámci holocénu zdaleka nejmarkantnější co do rychlosti a amplitudy.
Událost 5900: Začalo prudké vysychání severní Afriky a přilehlých oblastí Předního východu.
Událost 4200: Další zrychlené vysušování subtropických oblastí přispělo k zániku civilizací v Egyptě (ke kolapsu Staré říše), Mezopotámii, v údolí Indu a v Číně.
Událost 2800: Sucho ve východním Středomoří přispělo k zániku velkých říší pozdní doby bronzové (například říše Mykénské a Nové říše v Egyptě). V celé Egejské oblasti odstartovalo tzv. dobu temna.
Událost 1400 (známá jako stěhování národů): Období, které pohnulo dějinami celé Evropy a vtisklo jí současnou tvář (etnickou a „geopolitickou“).
Událost 500 (známá jako malá doba ledová): Chladná oscilace, která po dlouhých 400 let formovala moderní dějiny světa. Přinesla války, mory, hladomory, ale podnítila pokrok v oblasti techniky a zemědělství.
Říše temnoty a chladu
„,Oceány pod ledem‘ by mohly být běžné…, velmi rozšířené v okolí méně hmotných hvězd Galaxie.“
D. Ehrenreich & A. Cassan, 2006
Rok 1979 navždy změnil náš pohled na Europu. Snímky zaslané Voyagery zažehly jiskru zájmu o tento měsíc. Ta vyvolala množství návrhů na uspořádání misí s přistáním na jejím povrchu.
Evropská vesmírná agentura má na rok 2022 v plánu misi JUICE s cílem prozkoumat Ganymedes, Callisto a Europu. Andrew LePage letos navrhl modifikaci konceptu mise LIFE k Enceladu s obletem Europy a Io, při němž by měly být získány vzorky průletem ledových gejzírů, resp. vulkanických výtrysků. Všechny mise počítající s přistáním jsou dosud
jen konceptem a pravděpodobně jím zůstanou, dokud o ledové slupce i oceánu pod ní nezjistíme více. Do té doby můžeme o vlastnostech europského oceánu pouze spekulovat na základě dostupných dat. Na to, zda by byl potenciálně schopen podporovat život, jak ho známe, se blíže podívala autorka Vesmíru Julie Nováková. A jak je to s jinými vesmírnými objekty?
Krystalografie bez krystalů
Milan H. Kolář
Rentgenová krystalografie patří mezi stěžejní analytické metody pro studium struktury látek, o čemž svědčí řada Nobelových cen napříč vědními obory, které s krystalografií souvisejí. Další Nobelova cena by mohla být v budoucnu udělena za převratné objevy, jež strukturní krystalografii posouvají o velký krok dopředu. Jejich společným jmenovatelem je protimluv v titulku – krystalografie bez krystalů.
Racku chechtavému u nás není do smíchu
Vývoj racčí populace v České republice shrnuje Karel Šťastný.