Richard Seemann: Německo se obává rakouského syndromu

Není to jen proto, že jde o desetkrát menšího souseda co do počtu obyvatel, ale o podobný vývoj politické scény vedené velkou koalicí sociálních demokratů a křesťanské lidové strany, i když v opačném gardu.

Komentátoři poukazují na to, že tyto občanské strany si musí prostě zvyknout, že doby, kdy měly za sebou 40 procent voličů, jsou nenávratně pryč. I když se to v Německu nejsilněji projevuje u sociálních demokratů, kteří v současné době již klesli na dvacetiprocentní podporu, brzy se to projeví i u křesťanských demokratů, kteří se v současné době pohybují již jen kolem 30 procent.

Tento úbytek nemůže věčně krýt svou politikou Angela Merkelová, jak poznamenávají komentátoři. Sociální demokraté mají dnes dvě konkurenční strany, a to Zelené a postkomunistickou stranu Levice. Křesťanští unionisté zase Alternativu pro Německo, a navíc vnitřní nejednotnost mezi sesterskými stranami, kde jsou bavorští křesťanští sociálové stálými kritiky politiky Merkelové v utečenecké otázce.

Čtěte také

Zejména sociální demokraté mají navíc vlastní vnitřní problémy ve vedení strany, které jsou totožné u jejích rakouských bratrů. Ty se projevují zejména tlakem proti předsedům strany SPD a SPÖ.

Nebylo proto náhodné, že jak Sigmar Gabriel, tak Werner Faymann na stranických sjezdech zaznamenali své Waterloo, když měli nebývale nízkou podporu. Ještě těsně před rezignací Faymanna se rozšířila informace, že Gabriel ze své funkce odstoupí. Ten se po krátké nemoci ukázal minulý týden na stranické konferenci pojednávající o spravedlnosti ve společnosti.

Logo|foto:Český rozhlas

Apeloval zde na své soudruhy, aby se probudili ze své „emoční únavy“, protože ztráta důvěry v problému spravedlnosti je pro sociální demokracii existenční. Informace o své rezignaci popřel jako bezdůvodné, ale jak se ukazuje, politická kola se točí velmi rychle.

Téměř ve stejnou dobu Faymann prohlašoval, že neodstoupí, aby pak v pondělí - jak říkají Němci vzal svůj klobouk z věšáku a odešel z politické scény.

Čtěte také

Hlavním problémem je však hledání nových stranických vůdců, které se však nedaří nalézt v blízkém okolí odstupujících předsedů. Ukazuje to nyní i příklad Rakouska.

Zřejmě příští středu se dozvíme, jestli se novým spolkovým kancléřem stane šéf rakouských drah ÖBB Christian Kern nebo mediální manažer Gerhard Zeiler. Zdali to posílí prestiž sociální demokracie, když nikdo z nich nemá vládní zkušenosti, je však otázkou.