Richard Seemann: Jak si Rakousko si připomíná 100. výročí Velké války
Rakousko si připomíná 100. výročí první světové války, kterou odstartovalo 28. července 1914 vypovězením války Srbsku. Řada výstav, vzpomínkových shromáždění a publikací však ve svém souhrnu vyznívají tak, že Rakousko bylo vlastně jejím nevlastním otcem.
Historici připouštějí, že jde o typický rakouský postoj, podle kterého nikdo neočekával, že místní balkánský spor vyústí v světovou katastrofu, která skončí rozpadem habsburské říše. Proto je toto téma pro Rakušany velmi obtížné.
Zatímco v Anglii a Francii je pevně zakotveno jako „Velká válka“ v současném Rakousku tato doba nehraje takovou velkou roli. Je překryta anšlusem a zatažením do válečného dobrodružství Třetí říší. V zemích jako Československo, Polsko a Jugoslávie naopak jde o hodinu národní suverenity.
Z toho pak vyplývá i postoj jeho vedoucích politiků. Sociálně demokratický kancléř Werner Faymann a jeho lidovecký vicekancléř Michael Spindelegger ve svých vystoupeních k 100. výročí vyhlášení války především srovnávali tehdejší dobu se současnou situací. Podle nich je nutno právě nyní vzít si poučení z tehdejšího vývoje.
Nejde proto jen vzpomínat na strašné následky první světové války. Nutno si uvědomit že právě v tyto dny a týdny jsme konfrontováni konflikty v Evropě a Blízkém východě. Jde o to nastolit v těchto oblastech mír, který se jeví jako velmi vzdálen, prohlásil kancléř.
Jeho náměstek k tomu dodal, že nacionalismus, extremismus a nenávist jsou stále ohrožením pro mír. Právě aktuální události v Gaze a na východní Ukrajině jsou smutným důkazem, že i ve 21. století jsou smutnou realitou, prohlásil Spindelegger.
Politici se zcela programově vyhýbají hodnocení habsburské říše, protože současné Rakousko má s ní společného stejně tolik jako jeho nástupnické státy. Válečné pomníky a hřbitovy připomínají sice padlé vojáky, ale památníky, jako na příklad na znovudobytí Přemyšlu, by se marně hledaly. Podle historiků je to normální reakce, protože již předválečné Rakousko zatlačilo do pozadí porážky, ponížení a traumata.
Vyhlášením války Srbsku byly postiženy i naše země. Náš postoj k ní je i dnes v Rakousku posuzován podle románového hrdiny z pera Jaroslava Haška – vojáka Švejka. Ten učí, jak procházet životem s humorem, pozitivním myšlením a za každé situace jej vychutnat. Současně varuje před válkou, a měl by být příkladem pro mnoho lidí, kteří se v ní navzájem vraždí, míní Rakušané.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
