Rezistence i bez antibiotik

23. září 2010

Veterináři z University of Georgia zjistili, že doporučení omezit používání antibiotik kvůli vzrůstajícímu počtu rezistentních bakteriálních kmenů možná nemá příliš velký efekt. Jejich překvapivé závěry publikuje časopis Applied and Environmental Microbiology.

Veterináři mikrobiologicky vyšetřili trus úctyhodného množství 140 000 kusů drůbeže. Ve vzorcích stanovovali úroveň mikroorganismů rezistentních na antibiotika, včetně bakterií rodu Campylobacter, které mohou infikovat člověka. Zjistili, že mezi hejny ptáků chovanými v komerčních chovech, kde se běžně podávají různá antibiotika, a ptáky z "ekologických" farem nebo laboratorního chovu, kteří s antibiotiky nepřicházejí do styku, není žádný rozdíl. Hladiny bakterií rezistentních vůči antibiotikům byly u všech skupin prakticky totožné.

Podle autorů studie se zde patrně setkáváme s takzvaných vertikálním transferem, kdy se bakterie rezistentní vůči antibiotikům přenášejí mezi generacemi drůbeže. Dokládá to příklad enrofloxacinu, antibiotika s komerčním názvem Baytril, které bylo ve Spojených státech zakázáno už v roce 2005. Přesto jsou vůči němu současné bakterie rodu Campylobacter stále rezistentní. Problém antibiotikové rezistence je tedy zřejmě komplikovanější, než se dosud předpokládalo.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio