Restaurování trosek Babylonu
Američané v Iráku nejen bojují, ale financují také kulturní a vědecké programy. Jeden z nich se zaměřuje na restaurování starověkých trosek města Babylonu, píše agentura AP. Jeho zbytky se rozpadají a místní představitelé požadují, aby co nejrychleji proběhla jejich záchrana a kolem vznikly nové restaurace a obchody se suvenýry, které by přilákaly turisty. Odborníci v Bagdádu by však dali přednost pomalejšímu a důkladnějšímu tempu rekonstrukce, aby rychlost nebyla na úkor kvality.
Ruiny města starého tisíce let, známého svými visutými zahradami a babylonskou věží, v posledních desetiletích značně zchátraly. Bývalý diktátor Saddám Husajn v 80. letech rekonstruoval starověké paláce a chrámy žlutými cihlami a v jejich bezprostřední blízkosti nechal vystavět vysoké domy, které křehké původní stavby z hliněných cihel zastínily. Po jeho pádu v roce 2003 pak napáchali další škody američtí vojáci. Odborníci odhadují, že okolní pahorky dodnes skrývají 95 % města, a doufají, že je odkryjí. Než však tyto práce začnou, je třeba vyškolit Iráčany, jak o památky pečovat, a sestavit plán, který by umožnil čerpat mezinárodní prostředky a získal nalezišti status kulturního dědictví UNESCO. Americké ministerstvo zahraničí na dvouletý projekt vyčlenilo 700.000 dolarů a zahájilo jej vloni. Bude-li úspěšný, mohl by se stát modelem pro záchranu dalších starověkých nalezišť v Iráku, který je kolébkou lidské civilizace.
Babylon byl založen v třetím tisíciletí před naším letopočtem a největší rozkvět zaznamenal za krále Chammurapiho před téměř 4000 let. Desky s jeho slavným zákoníkem se dnes nacházejí v pařížském Louvru. V následujících staletích bylo město několikrát dobyto, srovnáno se zemí a znovu vystavěno a v roce 600 př. n. l. za krále Nabukadnezara bylo s 250 000 obyvatel největší světovou metropolí. Právě Nabukadnezar dal v Babylonu pro svou nemocnou manželku vybudovat slavné visuté zahrady, jeden ze sedmi divů světa. Babylon byl také místem, kam Nabukandezar přivedl do exilu Židy z Izraelského království, které dobyl.
Vloni se Babylon znovu otevřel veřejnosti, ale návštěvníků je zatím málo, převážně z řad místních lidí. Až do roku 2005 byl sídlem vojenské základny amerických a polských vojáků, které ostře kritizovala zpráva UNESCO za škody, které starověkým památkám zasadili svou těžkou vojenskou technikou. Podle vědců je však mnohem víc poškodily diletantské zásahy za Saddáma Husajna. Diktátor se cítil jako novodobý král a nechal je přestavět. Nabukadnezarův jižní palác tak má vysoké zdi z moderních žlutých cihel, z nichž mnohé nesou Saddámovo jméno, a nedaleký řecký amfiteátr se používal k pořádání hudebních festivalů. Babylon není jedinou atraktivní starověkou památkou v Iráku. O něco dále na jih jsou pozůstatky města Ur se slavným zikkuratem, kde se narodil biblický praotec Abrahám, připomíná AP.
