Reprezentace

25. duben 2003

Po včerejšku víme, jak se trenér Slavomír Lener rozhodl rozdělit místa v národním hokejovém týmu. Neměl to lehké, protože dobrých hráčů je víc, než kolik se jich vejde na soupisku. Podobný problém čeká komisi pro práci Poslanecké sněmovny, která má dnes rozdělovat byty v Nerudově ulici.

Poslanců je víc než bytů a ty jsou navíc různě velké. Spravedlnost má zajistit anonymní losování, ale ať už ten nejlepší byt nakonec připadne na přespolního sociálního, občanského anebo křesťanského demokrata či na mimopražského komunistu či komunistku, sotva zavládne mezi daňovými poplatníky takové nadšení, jaké propuklo v hokejové veřejnosti při zprávě, že jedno z míst v českém hokejovém útoku připadne Milanovi Hejdukovi, nejlepšímu střelci základní části NHL. Má se jaksi za to, že za luxusní byty na prestižní adrese poslanci neodvedou nějaké zvláštní výkony, zatímco většina nominovaných hokejistů se trenérovi za místo v sestavě pokusí odvděčit aktivitou na ledě.

Srovnávat rozhodování trenéra s rozhodováním poslanecké komise asi nelze. Komise nabízí nájemnickou pohodu, zatímco trenér mimořádnou dřinu. U hokejistů se reprezentace odehraje před zraky nervózního publika, schopného hráče oslavovat, ale i zatratit. Poslanci to budou mít snazší. Daňoví poplatníci ocení, když je zastupitelé budou v exkluzivních bytech reprezentovat třeba respektováním nočního klidu a když draze zrestaurovaný objekt "nevybydlí". Od nájemníka se nežádají góly ani asistence, nemusí vyhrávat bully ani využívat přesilové hry. Na druhé straně ovšem politici po občanech nemohou chtít, aby jim za reprezentaci, spočívající v užívání nóbl bytu, tleskali. To tedy určitě nebudou.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu