Reklamy na předvánoční slevy útočí na primitivní část našeho mozku

3. prosinec 2014

Minulý pátek byl tak zvaný „Black Friday“, tedy Černý pátek. V tento den začíná – především v anglosaském světě ale i jinde – předvánoční nákupní horečka spojovaná s honem za slevami. Černý pátek je tedy považován za jakýsi svátek konzumu.

„Ukazuje se, že reklamy na slevy spojené s Černým pátkem – a s předvánočními nákupy vůbec – útočí na jednu velmi primitivní část našeho mozku,“ poznamenává k tomu americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio.

Černý pátek je vždy na konci listopadu, den po Dni díkuvzdání. A proč se jmenuje zrovna Černý pátek? Pojmenování vzniklo ve Philadelphii. Tam se tak začal označovat dopravní chaos, který následoval vždy po Dni díkuvzdání. V 60. a 70. letech 20. století se potom tento termín dostal do širšího povědomí.

Na Černý pátek obchody po dlouho dobu otevíraly už od 6. hodiny ranní, ale zhruba od začátku nového tisíciletí začaly v tento den fungovat ještě dříve, v některých případech již o půlnoci nebo dokonce před ní.

Černý pátek má u veřejnosti – především u té americké – velkou odezvu. Nakupující jsou ochotni stát hodiny v dlouhých frontách a v okamžik otevření obchod „vzít útokem“, přeplnit jeho kapacitu a uvnitř se horečně prát o omezený počet kusů zlevněného zboží.

Čtěte také

Co nás vlastně na Černý pátek žene do obchodů a na stránky e-shopů za těmi – alespoň zdánlivě – nejvýhodnějšími slevami? Vždyť i obchodní analytici připouštějí, že nejlepší slevy jsou k mání spíše těsně před Vánocemi nebo krátce po nich.

„Nakupování na Černý pátek je svého druhu sport. Lidé očekávají nějakou výhodnou koupi, ale k té s největší pravděpodobností nedojde,“ uvádí v této souvislosti pro National Public Radio odchodní analytička Sucharita Mulpuruová.

Cenovky

To přitom pochopitelně není žádná novinka. Odborníci na to opakovaně upozorňují už roky – a přesto na Černý pátek vyráží lidé do obchodů s nadějí, že se jim podaří nějaký výhodný nákup. Proč to dělají?

„Velkou roli v tom hrají emoce. Zvláště pozitivní emoce, jakou je nadšení z nadcházejícího nákupu, totiž významně ovlivňují rozhodování,“ vysvětluje pro americký veřejnoprávní rozhlas Camelia Kuhnenová, behaviorální ekonomka z Univerzity v Severní Karolíně.

Podle této odbornice jsou naše finanční rozhodnutí řízena dvěma mozkovými centry: V tom prvním vznikají pocity strachu a obav, tato část mozku je zodpovědná za to, že v případě ohrožení utíkáme.

Druhá část mozku je centrem odměny a štěstí. A právě pocit divokého, horečného vzrušení, který je podporován aktivací v mozkovém centru odměny, způsobuje, že jednoduše „jdeme po tom“, že cítíme silné puzení vyrazit na hon za slevami, popisuje National Public Radio.

Čtěte také

Ostatně, tento pocit „jdeme po tom“ udržuje v chodu celé Vánoce. Každý aspekt vánočních svátků – ať už je to vánoční jídlo, vánoční hudba, pro někoho i rodinné sešlosti – to všechno v našem mozku způsobuje vzrušení a aktivaci určité – vlastně velmi primitivní – části mozku.

„Když k tomu dojde, mají lidé tendenci dělat určitá opravdu zajímavá rozhodnutí,“ hodnotí ekonomka Kuhnenová.

Sleva

Například jdou do mnohem větších finančních rizik, dávají v mnohem větší míře přednost okamžitým odměnám před těmi, které přijdou v dlouhodobém horizontu. A mají mnohem větší zájem o koupi zboží, které jim někdo předvede přímo před očima.

Obchodníci podle všeho už po staletí vědí, co se odehrává v hlavách nakupujících. A snaží se toho využívat. Ve věku internetu je ovšem otázkou, zda dokážou udržet krok s touhami zákazníků.

Lidé totiž dávají přednost pohodlí. Online-shopy mají proto jasně navrch. A o zákazníky tvrdě bojují mezi sebou – například tím, že si neúčtují nic za poštovné.

„Celé to předvánoční nákupní šílenství tedy není v prvé řadě otázkou toho, který obchod nebo obchodní značka nalezne klíč k našim mozkům.

Jde o to, který obchodník se do pomyslné fronty k nám postaví jako první.“ Tolik americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio