Rath - předem neúspěšný ministr

Sám o sobě tvrdí, že chce postupovat jako manažer a stejný styl řízení zavést v celém resortu.

Co od něj můžeme v této chvíli čekat? Z pohledu pacienta vlastně vůbec nic. Rath má z politického hlediska štěstí, že nastoupil ve chvíli, kdy do Všeobecné zdravotní pojišťovny dospěla mimořádná, třímiliardová dotace státu. Krize se tedy zbrzdila. Navíc na nejbližší schůzi ve sněmovně bude projednán zákon, který umožní zvýšit státní dotaci v příštím roce. Pokud se podaří přidat slušnou částku, bude mít Rath prakticky vyhráno. Zdravotnictví bez problémů přežije do voleb a ministr se bude moci považovat za úspěšného politika.

Kritici tvrdí, že Rath bude v úřadě posilovat svou moc. Právě v příštím roce, kdy se mají obnovit rámcové smlouvy zdravotníků s pojišťovnami, to půjde snadno. Ministr může mnohé zařídit a zavázat si ty doktory, které může při pozdější kariéře potřebovat.

Sám ministr slibuje systémové změny i přesto, že je po něm před volbami nikdo nechce. Patří k nim zavedení neziskových nemocnic, či podrobení nejsilnější pojišťovny přísné vládní kontrole.

Tohle všechno jsou možná důležité věci v rámci bílého resortu, z pohledu občana ale o tolik nejde. Týden starý průzkum agentury DEMA připomněl, že více než tahanice o moc a o peníze zajímá, jak kvalitně budou fungovat zdravotnické služby.

A tuto otázku je tedy nutné novému ministrovi položit. Tím spíše, když sami lékaři varují, že dluhy a neefektivní rozdělování dotací ohrožuje úroveň lékařské péče.

Předem se zdá, že ministr Rath nemůže odpovědět uspokojivým způsobem. A můžou za to stejné peníze, které ho předurčují k politickému úspěchu. Peníze se totiž přidávají do systému, který není efektivní, a to ještě předtím, než se systém začne měnit k lepšímu. Z pohledu pacientů je to vlastně katastrofa. Vzpomeňme přitom, jak celý příběh začínal. Bylo to ještě za ministryně Marie Součkové, kdy se zdravotnictví dotovalo mimořádnými sedmi miliardami. Součková slíbila, že za dotaci předloží návrh reformy, aby se systém dál nezadlužoval. Koncepci ve vládě neprosadila a tak byla odvolána. Nastoupil Jozef Kubinyi, který žádné peníze nechtěl, nabídl však reformu. Rozhodl se však příliš aktivně potírat v resortu korupci a to ho stálo místo. Milada Emmerová pak začala prosazovat svou verzi reformy a zároveň chtěla přidat do systému peníze. Dopadla tak trochu jako Součková. Reformu jí vláda neschválila, zato však získala mimořádné peníze - celkem šest miliard.

Rathův nástup je proto trochu podobný Kubinyimu. Přichází však v lepší situaci - přesně ve chvíli, kdy do resortu začaly chodit mimořádné peníze. Sám se může chlubit tím, že dokázal s premiérem domluvit další dvě miliardy a kdo ví, po jednání ve sněmovně jich možná bude ještě víc.

Příběh posledních zdravotnických let ukazuje erozi zásad u čelných politiků sociální demokracie. Finance mohu dát přece jen do systému, který se pokusí někdo napravit. Takovou zásadu se snažil probojovat ministr financí Bohuslav Sobotka, ale také on už úplně rezignoval. Jen ať nám dají doktoři před volbami pokoj, zní většinové stanovisko v nejdůležitější z vládních stran.

Pokud ovšem dám mimořádné peníze lidem, kteří za to nemusí zlepšovat svůj výkon, podporuji morální hazard. Proč by v pojišťovnách či v nemocnicích měli být napříště víc opatrní na peníze, když stát nakonec zaplatí jakékoliv dluhy. Morální hazard se tedy prohloubí a zadlužování systému se může ještě zrychlit. S touto politikou je Rath spojen, aniž na postu ministra vůbec něco podnikl. I kdyby chtěl být reformátorem, musí respektovat pohyb, kterým se jeho resort pohybuje. Osm měsíců na změnu směru je stejně málo. Rathovi se prostě může vyčítat nezodpovědnost, že bude před veřejností krýt v zásadě zhoubný vývoj, na který může doplatit celá řada pacientů.

V logice věcí bude muset udělat některá rozhodnutí - například už dnes propaguje úhradovou vyhlášku, která bude motivovat nemocnice k úsporám. Pokud budou méně léčit, dostanou stejně peněz. Proč to je nutné, nechme si někdy od ministra vysvětlit, je to ale jen další prohloubení už zmíněného hazardu.

Nemusíme nic dělat, stačí když budeme ve svých nemocnicích sedět, peníze přesto dostaneme. Dává to vůbec nějaký smysl.

David Rath je člověk, který oplývá dobrými nápady. Obvykle se mu také daří prosadit většina z toho, co ho napadne. Přesto za jeho vedení zdravotnický resort zhorší své služby pacientům. Nic s tím nezmůže ani on.