Řasy produkují ropné látky
Zásoby ropy jsou omezené, podle odhadů pocítíme už za 30 až 40 let její nedostatek. Průmysl a doprava se ale ještě dlouhou dobu poté bez kapalných uhlovodíkových paliv neobejdou. Velké firmy a významné státní instituce proto začínají podporovat umělou výrobu ropných či naftových ekvivalentů pomocí biotechnologických postupů.
Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: Kongres matematických fyziků (prof. P. Exner), Podmořští roboti (F. Maurelli, repr.), Futurologické okénko: konec prodejního cyklu PC? (J. Donát), Četba - J. Maxa: Psovod (repr.).
Jednou z cest je využití geneticky upravených řas. Podle některých představ také většina dnešních ropných zásob uložených pod zemí vznikla díky metabolické činnosti řas před miliony let. Např. NASA navrhuje ve velkém pěstovat speciální řasy v odpadních vodách a produkovat tak letecké či raketové palivo.
Důležitá iniciativa vzniká za spolupráce ropného koncernu ExxonMobil a výzkumné firmy Synthetic Genomics vedené známým vědcem Craigem Venterem. Ten se před časem proslavil mj. svou účastí na zmapování lidského genomu. Firma Synthetic Genomics si vytyčila cíl vyvinout co nejvýkonnější zelené řasy využívající sluneční energie k fotosyntetické produkci uhlovodíků. ExxonMobil chce během nejbližších 5 až 6 let investovat do tohoto společného projektu celkem 600 milionů dolarů.
Tyto řasy budou produkovat lipidy (tuky) nebo přímo uhlovodíky, které bude možno snadno konvertovat na naftu, benzín nebo další komplexnější uhlovodíky potřebné pro chemické provozy, jako je např. výroba plastů. Energetická bilance má být příznivá, na jeden díl energie investované do výrobního procesu řasy vrátí troj- až čtyřnásobek energetického ekvivalentu. Pro srovnání - současná težba ropy v tomto smyslu nabízí zhruba faktor 5. Podobná čísla týkající se současné produkce bioetanolu jsou mnohem méně příznivá (faktor 1,2 až 2,5).
Také další ropné koncerny jako Chevron, Royal Dutch Shell nebo British Petroleum už do této oblasti masivně investují.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.