Rasistické komentáře k Bohumínu? Před pár lety by se to neřešilo, věří politolog

10. srpen 2020

Při požáru panelového domu v Bohumíně zemřelo přímo v zasaženém bytě jedenáct lidí včetně tří dětí. V internetových diskuzích se vzápětí objevila řada rasistických komentářů.

Ty reagovaly na nepotvrzenou a posléze vyvrácenou informaci, podle které měli být oběti i muž, který je podezřelý ze žhářství, Romové. Podobné diskuze nakonec některé servery zablokovaly.

„Když zazní, že by se to mělo týkat Romů, muslimů, uprchlíků, kohokoliv, tak se vždy objeví celá řada lidí, která má tendence tímto agresivním způsobem reagovat,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog Jan Charvát z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Dodává, že nejde o nic nového. „Novější ale je, že se učíme, jak s tím pracovat. Ještě před pár lety by se to neřešilo, teď už ano.“

Tragický požár v Bohumíně

Prvním krokem by podle politologa mohla být v takových situacích zdrženlivost. „Minimálně krátkou dobu po konkrétní události je potřeba brát zprávy s rezervou, protože v tu chvíli nikdo neví, co přesně se stalo. A bylo by dobré, kdyby se to naučila i média,“ komentuje zveřejnění chybných informací o původu obětí. 

Svoboda slova? 

Politolog o těch komentářích, které četl, soudí, že jde minimálně o „ukázku velmi špatného vkusu“. Další hodnocení by ponechal na policii a právnících. 

Požár v Bohumíně propukl v jednom z bytů v jedenáctém patře

Za klíčovou však považuje otázku, v čem a jak moc jsou takové komentáře nebezpečné.  

„Žijeme ve společnosti, která je pořád postkomunistická. Máme zkušenost s režimem, který svobodu slova velmi omezoval. Takže spousta lidí je na to velmi citlivá. Další lidé si uvědomují, že existuje souvztažnost mezi tím, co děláme a co říkáme. Když budete dlouho mluvit třeba o ,cikánech, že nejsou lidi´, tak to možná u někoho povede k tomu, že bude ochoten sáhnout i k fyzickému útoku,“ myslí si.

„Žijeme v situaci, kdy se snažíme najít srozumitelnou hranici mezi tím, co je možné akceptovat a co už ne. Nacházíme ji s každým dalším případem a stanovujeme ji zatím velmi problematicky,“ dodává politolog Jan Charvát.

Poslechněte si celý příspěvek, kde najdete i rozhovor s místostarostou Bohumína. Ptal se Martin Matějka.  

autoři: Martin Matějka , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.