Rakovina ročně zabije 27 tisíc Čechů. Léčba je ale k pacientům stále šetrnější

Začalo to nenápadně. Daniel Belák měl po těle modřiny a byl často unavený. „Léčil jsem se s akutní lymfoblastickou leukémií. Ze začátku jsem vůbec nevěděl, co mi je. Ta choroba je poměrně rychlá,“ popisuje jednatřicetiletý muž. Před dvěma lety se proto dostal na léčbu do pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze. Ten patří mezi 13 tuzemských onkologických center, kam se soustředila nejnáročnější péče. K léčbě se využívají moderní metody.

„Obdivuju na nich, že se neustále dokážou na pacienty usmívat a nějak je psychologicky podporovat,“ těší Daniela Beláka.
Během roku prodělal chemoterapii a biologickou léčbu. Pomalu se teď vrací do běžného života. Různé druhy leukémie se už dnes dají úspěšně léčit. „Relativně častým onemocněním je u dětí. Typickou leukémií pro dětský věk je akutní lymfatická leukémie, která je naštěstí docela dobře léčitelná,“ potvrzuje šéf transplantačního oddělení pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze Antonín Vítek.

V České republice ročně lékaři zjistí téměř 80 tisíc nových onemocnění a 27 tisíc pacientů zemře. Celkem žije v zemi téměř půl milionu lidí, kteří prošli chemoterapií nebo stále bojují s onemocněním. „Nemocných nepochybně přibývá. Úmrtnost pacientů spíše klesá nebo stagnuje, ale je to diagnóza od diagnózy. Například rakoviny prsu přibývá, ale diagnostikujeme ji ve stále nižším stádiu, a tedy úmrtnost na ni klesá. U některé jiné diagnózy, například rakovina slinivky břišní, je bohužel diagnostika velmi složitá a úmrtnost je stále stejná,“ konstatuje předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

Mezi největší zabijáky patří rakovina plic. Podle Norberta Pauka, primáře z Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie Nemocnice Na Bulovce lidé navíc svůj zdravotní stav podceňují. „Přibývají pozdní stádia. Tak 85 procent přijde k lékaři pozdě,“ mrzí primáře Pauka. K včasnému odhalení zhoubné nemoci přispívají screeningové programy. Česko má tři - rakoviny prsu a děložního čípku u žen a rakoviny tlustého střeva a konečníku u žen i mužů. Účast je dobrovolná. Stát proto letos podpořil projekt, v němž zdravotní pojišťovny zvou adresně lidi z rizikových skupin, kteří na prevenci nechodí.

Česká onkologická společnost tento krok vítá. „Jsme svobodní lidé, můžeme se svobodně rozhodnout, jestli půjdeme na screeningové vyšetření, nebo ne, ale ta možnost, abychom se o nich dozvěděli, teď bude podstatně větší,“ upozorňuje Vorlíček. Rozhodně ale odmítá myšlenku, že by snad vyšetření mohlo být povinné.

Několikrát do roka se pravidelně objevují informace, že vědci přišli s další novou účinnou látkou proti rakovině. Onkologové ale tyto zprávy v médiích nevidí příliš rádi. „Ročně se objevuje asi 800 molekul, které mohou být potenciálně vhodné pro léčbu rakoviny. Z toho nakonec zbude za rok jedna nebo dvě, k pacientům se dostane do standardního použití za 10 až 15 let a stojí to miliardu dolarů. Ta počáteční molekula je tak orientační informace, že vzbuzuje samozřejmě naději u laiků, ale ta naděje je v tomto případě falešná,“ varuje Vorlíček.