Rakousko se stalo atomovým kůlem v evropském plotě

5. březen 2008

Rakouské ministerstvo zahraničí včera dementovalo podezření poslance za Svobodné Wernera Neubauera, že Česko podmiňuje nákup štýrských Pandurů zastavením diskuse o jaderné elektrárně v Temelíně. K tomu neexistuje žádný důkaz, prohlásil mluvčí ministerstva Peter Launsky-Tiefenthal a nepotvrdil ani zvěsti, že k tomu bude muset v parlamentě zaujmout stanovisko ministryně Ursula Plassniková.

"Ministryně nemůže k něčemu zaujmout stanovisko, když nikdo v jejím úřadě neví, jak vznikla tato informace," prohlásil její mluvčí. Též české ministerstvo obrany odmítlo podezření poslance Neubauera. Zrušení smlouvy souvisilo jedině se zpožděním dodávek Pandurů, prohlásil ČTK jeho mluvčí Andrej Čírtek. Rakouská tisková agentura APA k tomu poznamenává, že poslanec Svobodných je přesto přesvědčen, že česká objednávka by nebyla zrušena, kdyby se Vídeň tolik neangažovala v otázce Temelína, což ohrozilo 500 pracovních míst. Diskuse k této otázce nastala právě v okamžiku, kdy na včerejším Žofínském fóru premiér Mirek Topolánek upozornil, že Česká republika se vzhledem k rostoucí spotřebě a klesajícímu významu jiných zdrojů musí navrátit k jaderné energetice. "Obnovitelné zdroje nemohou pokrýt nárůst spotřeby energie, ani možné výpadky jiných zdrojů, kterým bude v budoucnosti celá planeta nucena čelit," prohlásil premiér. To potvrzují i informace z Rakouska, kde vzhledem k nedostatku energie vyráběné z vodních zdrojů se zvyšují od počátku tohoto měsíce ceny elektrického proudu o 23 procent, což zasáhne několik desítek tisíc domácností i ve Vídni a Dolních Rakousích.

Výrobce "Energie Steimark" to zdůvodnil tím, že náklady na získanou energii vodních elektráren v posledních měsících prudce vzrostly, a proto musely být přizpůsobeny ekonomickým požadavkům. Zdražení následovalo současně se zjištěním, že Rakousko na únorovém zasedání rady energetických ministrů EU zůstalo zcela osamoceno proti 26 členským zemím v otázce dalšího rozvíjení jaderné energie. Jak napsal komentátor Michael Moravec ve vídeňském "Der Standard", Rakousko vydává stále "starou idylickou pohlednici plnou lží o své energetické politice". Podle ní je celá Evropa zamořena špinavými uhelnými elektrárnami a ozařována jadernou energií, která zamořuje životní prostředí. Proti tomu Rakousko je kvetoucí loukou s čistými vodopády, které otáčí malými kolečky elektráren. A v údolí pak modrý Dunaj se stará o dodání dostatečného množství elektřiny. Realita však vypadá poněkud jinak, poznamenává list. V Rakousku vzrůstá spotřeba elektrické energie ročně o tři procenta a podíl obnovitelné energie stejným tempem klesá. Sice jsme proti Temelínu, ale chceme, aby nám z něho elektrický proud stále přitékal.

Rakouský pokus zabránit dalšímu vývoji jaderné energetiky je vlastně pokračováním politiky vůči Česku: proti něčemu rozhodně vystupovat, na čem tiše a tajně vyděláváme. V současné době je téměř 15 procent spotřeby elektrické energie v Evropské unii kryto jádrem, a pokud budeme chtít udržet alespoň tato úroveň, budou muset být v příštích letech nahrazeny starší elektrárny novými. Experti mezinárodní energetické agentury vycházejí z toho, že do roku 2050 bude muset být ročně na celém světě vybudováno třicet nových jaderných elektráren, z čehož se deset bude týkat Evropské unie. Proto nemá žádný smysl, píše Standard, vystupovat proti ostatním 26 členským zemím a prohlašovat, že nesmí být žádné společné prostředky dány na výzkum a rozvoj atomové technologie. Rakouská pozice je tak nejen neobhajitelná, ale hloupá, slepá a nesolidární vůči problémům ostatních zemí, míní Der Standard.

Není proto náhodou, že Rakousko v otázce jaderné energie opouštějí takové země jako Irsko, Dánsko a Lucembursko, které mají problémy s rostoucími nároky na spotřebu elektřiny a udržení úrovně životního prostředí. Ve světle těchto skutečností pak nepřekvapí, že nejnovější akce rakouské organizace "Bezjaderná budoucnost" proti slovenské jaderné elektrárně Mochovce se setkala pouze s malým ohlasem. V jejím rámci se skupina aktivistů marně snažila před pobočkami finančního ústavu "Erste Bank" ve Vídni a v Linci přimět jeho vedení, aby zrušil půjčku ve výši 800 milionů eur na výstavbu dvou nových reaktorů, které spolufinancuje s bratislavskou vládou a jednou italskou společností. Kromě toho generální shromáždění organizace "Atomstopp" vyhlásilo na letošek kampaň "Österereich-Raus au EUROATOM" (překlad česky: "Ať odejde Rakousko z evropské agentury pro využiží atomové energie"???), které se účastní 16 protijaderných organizací. List "Der Kurie" upozorňuje, že taková nesmyslná tabu, v rakouské politice značně rozšířená, zemi ochromují.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Richard Seemann
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.