Rakousko rovněž sužují povodně

Prožitá skutečnost záchranné akce překonává inscenované dobrodružné záběry. Dvě malé děti a jejich rodiče jsou v obětí zachránce na laně pod vrtulníkem postupně přepravováni do bezpečí z jejich rozlitými vodami totálně obklíčeného domova, stejným způsobem je přenesena ze střechy svého domu stará paní. Přesto jsou i oběti na životech, po dvou v Dolním Rakousku a na Solnohradsku.

Šest dní už ničí vodní živel s výjimkou Korutan všechny spolkové země. Nejméně byla postižena metropole a to ze dvou důvodů: jednak je rychlý odtok přebytečných vod zajištěn umělým ramenem Dunaje a pak se druhý nejdelší veletok Evropy stačil rozlít na své cestě Německem, horním a dolním Rakouskem. Přesto i ve Vídni se hasičské sbory nacházejí ve stálé pohotovosti, je kontrolován systém kanalizace a ve všech stanicích metra už několik dní dozírá na situaci zvláštní, nápadně označená služba.

Nesčetněkrát jsem při svých pobytech na rakouském venkově byla svědkem cvičných poplachů a simulovaných zásahů hasičů, dobrovolníků z Červeného kříže, Charity a dalších pomocných organizací. Při skutečném nasazení mají dobrovolníci nárok na volno od svých zaměstnavatelů a pro svou nepřítomnost na pracovišti nesmějí být propouštěni, výplata mzdy je ovšem věcí oboustranné dohody. Někteří z dobrovolníků si však vybírají regulérní dovolenou, aby mohli pomáhat, rádi vykonávají smysluplnou činnost ve prospěch svých spoluobčanů.

Pod dojmem tragického rozsahu nynějších událostí řekl jeden z 16-ti tisíc dobrovolných příslušníků hasičských sborů, zvyklý čelit katastrofám a vyškolený pro jejich zvládnutí: je to zoufalý boj s přírodou. Po boku hasičů poskytuje nepostradatelnou pomoc tradičně armáda, tentokrát v počtu šesti tisíc vojáků za podpory moderní techniky, především obojživelníků a vrtulníků. Je na místě poznamenat, že pomoc Dolnímu Rakousku nabídl hejtman z Českomoravské vysočiny a dvacetičlenná skupina našich hasičů odjela pomáhat do povodí řeky Kamp.

Pro Rakušany je typické, že čím větší katastrofa, tím více projevují svoji solidaritu. Prostřednictvím televize byla zahájena sbírka, která už v pondělí na večer přinesla na čtvrt milionu eur. Na všech poštovních úřadech jsou k dispozici složenky pro dary na zvláštní konto. Podstatná část pomoci musí ovšem přijít úřední cestou, samotný fond pro katastrofy obnáší pouhé 4 miliony eur ročně. Heslem dne proto je, že zvláštní situace vyžaduje také zvláštní pomoc. Kancléř Schüssel v zastoupení vlády přislíbil veškerou myslitelnou pomoc obětem povodní.

Uděláme vše, co bude v našich silách, materiální pomoc postiženým je mimo diskusi, prohlásil Schüssel v televizi a na dotaz, z jakých zdrojů vezme prostředky kancléř uvedl, že půjde o zvýšení částky do fondu katastrof, o pomoc zemských vlád, určitou formu úvěrů a zřejmě i o zvýšení daně z příjmu. Navíc nejde jen o rakouský, ale o evropský problém, dodal spolkový kancléř.

Tato skutečnost se promítla i do zpravodajství televize a dalších médií se záběry katastrofálních záplav v mnoha evropských zemích, včetně ČR, konkrétně a nejčastěji z Prahy, ale i z jižních Čech a z Plzeňska. Nejen kancléř Schüssel, ale i zemští hejtmani Solnohradska, horních a dolních Rakous, kde rozsah škod, způsobených záplavami je největší vyzvali občany k další sousedské výpomoci a vzájemné solidaritě. Zároveň poděkovali obětavým dobrovolníkům a odvážným záchrancům za jejich obrovské a dál trvající nasazení.

Rakousko je zemí, uvyklou na přírodní katastrofy, avšak zkáza, které musí čelit si vyžádá mnoho energie a prostředků, jejichž výši si zatím nikdo netroufá odhadnout.

rse@rozhlas.cz