Radovan Holub: Přitažlivost populistů

24. říjen 2019

Jako dítě školou povinné  jsem měl zajímavého spolužáka. Moc se neučil, zato se rád pral a říkal, že všechny přemůže.

Rvačky pořádal na kopci za školou. Ukázalo se, že všechny sice nepřepere, ale stejně se mu málokdo postaví. Zkoušeli to proti němu jen slabší. Silnější ho nechávali vyhrávat, možná ho ani zničit nechtěli.

Čtěte také

Také rád vybíral peníze od třídy, po dvou korunách od třiceti žáků. Prý na míč. Celkem na tu dobu slušné peníze. Míč jsme nikdy neviděli, ale říkal, že ho má už na dvoře. Všichni jsme mu věřili. Nebo možná nevěřili, ale ve třídě nebyl nikdo jiný, kdo by dával spolužákům lákavé nabídky. A měl charisma hráče.

Navzdory zkušenosti ze školy mě překvapují politici, kteří slibují, jak všem ukážou a jak všechny přeperou. Jedni slibují zvýšení dávek, druzí nové školy a třetí radí, jak znovu přijít k vlasti, kterou nám údajně někdo vzal.

Je to typ politiků, kteří posílají jménem vlády nepodepsané dopisy, jako nedávno Boris Johnson, a nádavkem slibují ráj na zemi. My všichni rádi věříme v ráj, protože jsme o něj vinou našich dávných prapředků přišli. A lidem, co ráj slibují, rádi nějaké to přehánění odpustíme.    

Nedokážeme protitah

Je vůbec možné mít v problematické mezinárodní situaci nějaké jiné lídry než ty, kteří říkají, že jsou nejsilnější, vyvedou zemi z chudoby, případně přelámou kosti oponentům? Při pohledu na mocné gangy a na nejisté velmoci možná ani není jiná cesta. U německých sousedů bylo ještě před rokem módou vyhrožovat syrskému prezidentu Asadovi a říkat, že s masovým vrahem se nejedná.

Čtěte také

Nyní je ticho po pěšině a vyhrožuje se tureckému prezidentu Erdoganovi. Pokřikování na Turecko jistě skončí taky. Je to přece člen NATO a důležitý mezinárodní  partner, který může lusknutím prstu poslat do Evropy 3,5 milionu uprchlíků. A něco podobného je s klimatem. Klima je záležitost, která ze složitého přírodovědného tématu udělala politický výkřik. A tomu rozumějí všichni, v Bolívii i ve Švýcarsku.

A tak myslím, že pozice těch, co se rádi perou anebo aspoň o praní rádi mluví, zůstane neotřesitelná. Budeme dál naslouchat jejich heslům. Budeme dál přihlížet jejich excesům, slibům a výmyslům, ale nedokážeme protitah. Situace je totiž tak komplexní, že si každý protitah žádá analýzu, která je složitá a lidi ani neláká.

Slyšeli jste někdy rozbor situace na Středním východě nebo stavu klimatu? Je to vědecká nuda plná argumentů a protiagrumentů. Výkřik „já přeperu všechny“, případně rozdrtím jejich kosti, nudný není. Platil v naší třídě a platí dodnes.

autor: Radovan Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.