Radko Kubičko: Fenomén propadlých hlasů může opět ovlivnit volby

Po těch minulých se tak stalo fatálně, propadlo skoro milión hlasů, tři politické strany tehdy zůstaly pod hranicí velmi těsně. Kdyby ji překročily, měla by současná vládní koalice mnohem těžší úkol se vůbec ustavit. Tehdejší ČSSD, nyní SOCDEM, KSČM, nyní Stačilo! a Přísaha byly přitom potenciálními partnery hnutí ANO, které volby vyhrálo na mandáty a těsně zaostalo za koalicí SPOLU v získaných procentech. 

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Chvíle, kdy je nutné říct stačilo

Ta právě přišla takřka s geniálním projektem spojení středopravých stran pod vedením konsensuálního Petra Fialy, takže jejich žádný hlas naopak nepropadl. Stejně tak se spojilo hnutí STAN s Pirátskou stranou, která na to sice zle doplatila díky kroužkování, ale i tato část politického spektra zachránila každý hlas. 

Naopak hnutí ANO a jeho předseda Andrej Babiš, politik natolik razantní, že se nechtěl dělit o žádnou moc, si převálcovali a zlikvidovali možné partnery. Pro mnohé jeho odpůrce to asi bylo s přídomkem naštěstí, ale ukázalo se jasně, že v poměrném systému může být i silná stranická posice k ničemu, když není s kým spolupracovat. 

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Stačilo Stačilo! Maláčová konečně dostala rozum

Totéž může pak nastat v následujících volbách. Hnutí ANO sice disponuje úctyhodným náskokem na další strany v průzkumech preferencí, ale to může být pro něj zase ošidné. Má přece jen svůj limit díky kontroverznosti svého předsedy, který je pro mnohé zcela nepřijatelný pro své konflikty zájmů a spojení s problematickými evropskými silami. Sám je si toho jistě vědom, když naznačuje, že by nemusel trvat v případě vítězství na premiérském postu. 

Ale ani to mu nemusí pomoci, když se jeho možní partneři prostě do Poslanecké sněmovny nedostanou. Spojení levicových stran, jež paběrkují z voličů, které jim ANO ještě přenechalo, nakolik jim je paradoxně jako nepříliš ideově zakotvená strana stále spíše ve vlastnictví autoritativního miliardáře už dříve postupně přebralo, by tak bylo nanejvýše logické. 

Čtěte také

Buchtík: V roce 2021 se volilo proti Babišovi, teď se bude volit proti Fialově vládě

Jenže Stačilo! přece jen není SPOLU, i když i toto spojení nebylo bez problémů, jeho součástky měly rozdílné programy a v minulosti mnohé spory, ODS dávala menším stranám vždy najevo svou nadřazenost a TOP 09 vznikla rozpadem KDU-ČSL. Přesto modus vivendi nalezly, právě nejvíce pod vlivem odporu k Babišově vládnutí. 

A také, přece jen žádná ze stran nepohltila druhou násilím a neposlala její politiky do vězení. Což se stalo v případě komunistů a sociálních demokratů po roce 1948. A i když se strany SPOLU neshodnou na míře evropské integrace, přece jen neprosazují úplnou změnu zahraničně politické orientace České republiky.

Osvědčený koaliční potenciál 

Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová je vyhraněná levicová politička, sama se pyšnící kontroverzní přezdívkou Venezuela, kterou obdržela, ale stále je to spíše moderní evropská levice, ke které se hlásí. Lídryně Stačilo! Kateřina Konečná nepamatuje sice zajisté už slučovací sjezd, ale stále se musí obracet na jiné voliče, i když se snaží, aby se na to spíše zapomnělo, je předsedkyní KSČM. A to nejsou voliči moderní levice. 

Radko Kubičko, komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Podobné problémy při tvorbě koalic mohou mít i další subjekty, Přísaha, SPD, Trikolóra, Svobodní. Nejsilnější SPD, která je z nich jedinou stranou v Poslanecké sněmovně, nemá s volební spoluprací moc dobrou zkušenost. 

I když vládní strany s sebou táhnou těžkou kouli nepopularity a budou obtížně lákat své voliče zpět, je právě jejich osvědčený koaliční potenciál stále to nejcennější, co je může ještě udržovat ve vyrovnané hře.       

Autor je komentítor Českého rozhlasu