Radar i daně - týž problém

Když to vezmu od konce, tedy od konce informací, které jsou k problematice jak radaru, tak daní zveřejňovány: nejnověji se několik poslanců ODS, těch kolem tzv. "rebela" Vlastimila Tlustého rozhoduje, zda tzv. "reformní" balík či "batoh" podpoří či zavrhnou. K tomu se pojí údivná informace ministra financí Miroslava Kalouska, který se diví, proč se zmiňovaní poslanci ODS diví, když by prý měli mít už nějakých pět týdnů k dispozici výpočty finančních expertů ODS - právě k otázkám, zda na nových daních kdosi z občanstva neprodělá.

Jde o to, že Vlastimil Tlustý a nověji i jeho dva kolegové při nočním domácím přepočítávání koaličního návrhu snížení daní přišli na to, že pouhé snížení daní není jedinou součástí navrhovaných daňových operací, nýbrž že k nim patří i snížení například odpočtů z daní, a podobně. To, když se všechno sečte dohromady, nakonec vychází v neprospěch plátců daní, respektive v neprospěch přinejmenším většiny plátců daní. To je podle "rebelujících" poslanců ODS nedobře.

I podle mě je to nedobře, jestli to tak smím vyjádřit. Ovšem ještě víc je nedobře jednak to, že ozdravění veřejných financí se řeší asi tak s nejméně patnáctiletým zpožděním. Doba, kdy se dal využít porevoluční "ajfr", česky "nadšení" veřejnosti pro budování kapitalismu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, je dávno pryč. Tehdy, kdy to ještě šlo a bývalo by to bylo pro všechny daňové plátce méně bolestné, se to neprovedlo - jak se hezky politicky říká - z "pragmatických" důvodů. To, opět přeloženo do češtiny, znamená asi tolik, že tehdejší vládnoucí sdružení si nepřálo otrávit veřejnost "přiškrcením opasků", neboť to mohlo ohrozit jejich tehdejší opětovné zvolení. Takto se problém odsunoval až do dnešních dnů, kdy reforma bude hodně bolet, především pak ty, kteří na to ale zdaleka nemají - což jsou dvě třetiny občanů (přinejmenším).

Za druhé je nedobře, jakým způsobem je veřejnosti předkládán jakýsi spor o vytvoření kulatého čtverce, tedy vymýšlení daňové reformy, na níž by stát i občané vydělali. To je prakticky nemožné, rozhodně ne do té doby, dokud se nenasytný "stát" nevzdá řady svých vymyšlených luxusů.

Jenže, veřejnost se o daňových změnách dozvídá způsobem, který připomíná komentování sportovního utkání, v němž "naši" dostávají těžce na frak, ale komentátor hovoří o skvělém a bezchybném výkonu, plném "srdíčka", přičemž našim chybí trochu toho "štěstíčka". Okolnost, že "naši" prohrávají o deset branek pár vteřin před koncem na tom hodnocení "skvělého" výkonu nic nemění.

Pokouším se tím naznačit, že urputné informování o snížení daní fyzických i právnických osob bez současného sdělování skutečných dopadů ostatních daňových změn na soukromé i podnikové peněženky, je v mých očích tak trochu podvod. Tak trochu dost podvod...

Stejné je to i s informování o tom radaru. To zase připomíná celosvětově (nebo lépe - "Západem" zpackanou rétoriku před útokem na režim Saddáma Husajna. Kdyby tehdy političtí představitelé akcentovali reálná zvěrstva diktátorského režimu, místo aby si vymýšleli hrozby v podobě neexistujících zbraní hromadného ničení, byla by dnes situace s veřejným míněním ohledně západní přítomnosti v Iráku diametrálně jiná...

Srovnatelně - kolem radaru se podařilo vytvořit několik vrstev neprostupných informačních mlh, jež se mimoběžně míjejí. Nejdivnějším výsledkem toho mlžení je pojednou zvýrazňovaná problematika uspořádání referenda o tom, jestli chceme jako národ vyhynout bez radaru nebo s ním. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní, strategické rozhodnutí celosvětového významu, nejsem si jist, zda je to nutné nechávat schválit jednoho každého občana státu. Referendum o radaru je hračkou v rukou a myslích alibistických politiků.

K čemuž mě napadá, že když už jsou politici tak nerozhodní, proč nedat celostátně a všelidově hlasovat o tom, zda občané chtějí skrz zpackanou a dlouho odkládanou reformu platit na daních všechny chyby všech minulých, současných a budoucích vládnoucích garnitur. Jednodušeji a přehledněji ta otázka zní: Přináší mi to, že jsem občanem tohoto státu nějaké zřetelné výhody? Podle výsledků referenda by se pak mohla rozjet široká celospolečenská diskuse, zda ten stát vůbec dál pěstovat či ne...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .