Řád německých rytířů

Bohužel, všechno nasvědčuje tomu, že se tak stane. Zákon, na který se velmistr odvolává, se týká církevního majetku, který je nyní ve vlastnictví státu. O ten budou moci zaregistrované řády a kongregace požádat, pokud budou schopny doložit, že jim patřil po druhé světové válce a že jim jej sebrali komunisté.

Přesně to se ale na Řád německých rytířů nevztahuje: jejich majetek, hrady Bouzov, Sovinec,zámek Bruntál, lázně Karlova Studánka a tisíce hektarů lesů totiž zabavil německým rytířům už nacistický režim. I o tom je v dopise Topolánkovi řeč: Řád německých rytířů zakázali nacisté všude, kam vkročili: v roce 1938 v Rakousku, o rok později v Československu. Konkrétně se tak stalo 27.února 1939 dekretem říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti. Majetek řádu byl zkonfiskován, členové řádu nesměli vykonávat svou činnost a tehdejší velmistr Robert Schaelzky byl po celou dobu války internován pod dohledem gestapa.

Persekuci řádu Hitlerovým Německem odčinil v Rakousku hned v roce 1945- jak zdůrazňuje Bruno Platter ve svém otevřeném dopise- sám příslušný komisař Rudé armády. Slovinsko vrátilo členům řádu majetek v roce 2003. V Česku se řád o to, co mu patří, soudí od 90. let. Po válce se totiž Řád německých rytířů, který působí v českých zemích od začátku 13. století, stal nejspíš obětí svého jména. Nejvyšší správní soud sice nakonec rozhodl v jeho prospěch, ale teprve v prosinci 1948. To už ale panovala v tehdejším Československu totalita komunistická, takže majetek členům řádu nikdy vydán nebyl. Naopak: Stali se- podobně jako ostatní kongregace- obětmi útlaku a nové persekuce. Řádu německých rytířů podsouvali komunisté kolaboraci s nacismem a dělali z něj nepřítele národa. Bruno Platter ve svém dopise vypočítává, co všechno přitom zamlčovali:

-15ti milionový dar Německého řádu československé vládě na vybudování opevnění kolem Opavy ve 30. letech minulého století -oficiální, přátelské návštěvy Masaryka a Beneše na hradě Bouzov, -aktivní účast tehdejšího velmistra Schaelzkyho na přípravě zákona o starobním pojištění dělníků a zákona o postižených -bezplatné poskytnutí zámku Hrabyně a přilehlých lesů a hájoven československé armádě -povolení k vykácení spojnic k obranným liniím bez náhrady

To je ale jenom výčet solidárních činů materiální povahy: Čeští členové Řádu německých rytířů umírali v nacistických koncentračních táborech, účastnili se odboje po boku jugoslávských partyzánů, sloužili u Royal Air Force, -a po osmačtyřicátém byli odsuzováni ve vykonstruovaných procesech před komunistickými soudy.

Po roce 1989 řád svou činnost v Česku opět obnovil. Dnes má v Opavě církevní konservatoř a v Olomouci gymnázium. V Bruntále organizuje pečovatelskou službu a jeho kněží vykonávají službu pastorální. Svou činnost by Řád německých rytířů mohl ještě podstatně rozšířit. Ku prospěchu nás všech. Kdyby na to měl finanční prostředky. Zkušeností má každopádně dost, a to z celé Evropy. Nezbývá než doufat, že si Mirek Topolánek Platterův dopis přečte opravdu pozorně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .