Putin nebyl extrémně šílený ani zlý. Ale je možné, že má psychické poruchy, říká výzkumnice Kaarbo

„Bohužel Putina nemůžeme poprosit, aby k nám přišel a udělal si test osobnosti. Nemůžeme si s ním ani sednout na gauč a popovídat si,“ vysvětluje Kaarbo, proč odborníci pracují zejména s textovou analýzou projevů státníků.

Domnívám se, že za tu dlouhou dobu, co je Vladimir Putin u moci, získal větší sebevědomí, stal se odtažitějším a více autoritářským.
Juliet Kaarbo

„Výzkum ukazuje, že není extrémně šílený nebo zlý ve svých přesvědčeních a vnímá svět jako kombinaci spolupráce a konfliktu – stejně to má i s prostředky mezinárodní politiky. Je taky velmi strategický a pragmatický, tak jako mnoho jiných lídrů. Liší se ve svém pohledu na terorismus, v tom je extrémnější a neštítí se krajních řešení,“ shrnuje akademička ze skotského Edinburghu a dodává, že by bylo zajímavé zaměřit se na to, jak se Vladimir Putin změnil v posledních letech.

„Domnívám se, že za tu dlouhou dobu, co je u moci, získal větší sebevědomí, stal se odtažitějším a více autoritářským. A to kromě chování i ve způsobu, jakým přemýšlí. Je možné, že má nějaké psychické poruchy.“

Když mě to udrží u moci

Juliet Kaarbo má za to, že pouhá kontrola separatistických území na východě Ukrajiny pro Rusko neřeší větší ukrajinský problém – možnost vstupu země do NATO. Rozšíření Severoatlantické aliance nebo Evropské unie totiž vnímá jako velkou hrozbu.

„Možná se ale Putin kvůli svému přehnanému sebevědomí pustil do příliš složitého úkolu. A nakonec by se mu to v Rusku nemuselo vyplatit. To se ale bohužel projeví až za nějakou dobu.“

Možná se Putin kvůli svému přehnanému sebevědomí pustil do příliš složitého úkolu.
Juliet Kaarbo

Pokud jde o činění problematických rozhodnutí a rozpoutávání konfliktů, záleží hodnocení na úhlu pohledu pozorovatele, říká odbornice:

„Můžeme nastavit etické standardy toho, co je dobře a co špatně, ale opravdu záleží na tom, jak na ten svět nahlížejí konkrétní osobnosti prizmatem svých přesvědčení. Je nicméně pravda, že i tohle je jedním rozdílů mezi osobnostmi – někteří o tom, co je dobře a co špatně, přemýšlejí více než jiní.“

Čtěte také

Exdiplomat o Kremlu: Putin je nový car, Lavrov jeho intelektuální alter ego a ostatní jsou lokajové

Většina lídrů si ale zřejmě myslí, že to, co dělají, je skutečně dobré pro jejich zemi, dodává Kaarbo:

„I když to samozřejmě může být velmi úzký pohled. Často si třeba říkají: ‚Když mě tohle udrží u moci, mé zemi to pomůže.‘ Z toho je patrné, že pohled lídrů na to, co je pro jejich zemi dobré a co ne, může být dost pokřivený. Moralita, správnost a etika jsou pak spíš produkty jejich vlastního systému přesvědčení.“

Jak se studuje psychologie světových lídrů? Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Jana Žižky s Juliet Kaarbo.