Půst i radost jsou mnohem fyzičtější, popisuje pravoslavné Velikonoce teoložka

28. březen 2016
Prof. Ivana Noble z Evangelické teologické fakulty UK

V čem se liší oslavy velikonočních svátků v západním a východním křesťanství? A jak se liší jejich chápání i teologická východiska?

„V pravoslavném křesťanství je více sepjato to, jak se člověk modlí tělem a jak se modlí duchem,“ uvedla teoložka Ivana Noble z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

První rozdíl bude už v přípravě na Velikonoce a v přísnosti postu. „Pokud byste chtěli slavit Velikonoce pravoslavným způsobem, tak během postního období byste si odříkali mnohem více pokrmů než západní křesťan.“

Poslední týden postního období je tak zapovězena konzumace mléka a mléčných výrobků, je zvykem se vyhýbat i vaječným pokrmům.

„To jsou ty vnější věci, ale smysl s tím spojený je ten, že jsme nejen duše a duch, ale také tělo, takže se na slavení připravujeme také tělem,“ vysvětlila Noble.

Naopak, v pravoslavných zemích jsou pokrmy, které na velikonočním stole nesmí chybět. „Půst i radost jsou tedy vyjádřeny mnohem více fyzicky.“

Rozdílná je i délka bohoslužeb. „Když byste byli v liberálním pravoslavném prostředí, tak by noční vigilie trvala třeba jen dvě a půl hodiny, zatímco v tom ortodoxnějším bude noční vigilie celá, tedy až 3,5 hodiny,“ říká teoložka.

Zástupce jak liberálních, tak ortodoxních směrů v pravoslaví lze ale najít ve všech zemích, upozornila odbornice.

„Když bych chtěla říct nějakou zkratku, tak jednoduše řečeno: když byste jeli například do Ruska, tak tam by byla liturgie většinou delší, zatímco například v Řecku by byla většinou kratší. Ale výjimky najdeme na obou stranách,“ popsala četnost podob pravoslaví Ivana Noble.

Hostem pořadu byla teoložka Ivana Noble z Evangelické teologické fakulty UK. Pořad připravila Noemi Fingerlandová, moderuje Jan Bumba.

autoři:Noemi Fingerlandová, Ondřej Čihák, Jan Bumba
  • Životní styl