Půl století muzikálu Šumař na střeše
Dne 22. září 1964 se v Imperial Theatre na Broadwayi konala premiéra muzikálu „Šumař na střeše“. „Nikdo tehdy nemohl tušit, že se dílo vycházející z jidiš povídek stane takovým fenoménem,“ píše magazín slavného amerického muzea Smithsonian.
Ze songů "Kdybych tak byl Rothschild", "L´chajim" a "Východ, západ" se staly nezapomenutelné hity. Fenoménu nakonec věnovala knihu i profesorka žurnalistiky z Columbijské univerzity Alisa Solomonová. Kniha „Div všech divů aneb Kulturní dějiny Šumaře na střeše“ shrnuje mnohé méně známé skutečnosti o muzikálu, které nyní připomíná Smithsonian.
Zaprvé, jméno autora Šoloma Alejchema je pseudonymem, v jidiš to znamená Mír s tebou, ale hovorově docela obyčejné Ahoj. Vzdělaný autor Šolom Rabinovič, který se narodil v roce 1859 na Ukrajině a zemřel roku 1916 v New Yorku, se tímto pseudonymem snažil působit jako muž z lidu. Ve skutečnosti byl rabínem a hebrejsky a rusky píšícím spisovatelem.
Už za života byly jeho povídky, novely, romány, fejetony i divadelní hry velmi oblíbené a ve 20. a 30. letech dokonce podle jeho předloh vznikly v Sovětském svazu dva němé filmy. Světově proslulým se však stal až třicet let po své smrti, v roce 1949, a to díky anglickému vydání povídkové knihy „Tovje vdává dcery“. Dílo, které je předlohou Šumaře na střeše, vyšlo původně roku 1894 pod názvem „Tevje der milchiker“ neboli „Tovje mlékař“.
Muzikál pojednává o životě chudého židovského mlékaře, který má se svou manželkou pět dcer a žijí na Ukrajině. Celý jejich život se točí kolem jejich striktního pojetí náboženství. Jak dcery postupně dospívají, otec je chce provdat za ženichy, které jim sám vybere, ale dcery na to mají jiný názor. Nakonec se celá ves před hrozbou pogromu vydává na cestu do Ameriky, shodou okolností stejně, jak to roku 1905 musel učinit sám Alejchem.
Původní verze muzikálu na Broadwayi zaznamenala 900 vyprodaných představení po dobu šestadvaceti měsíců. Tou dobou činil zisk pro investory 352 procent, ale tím úspěch zdaleka nekončil. Nakonec bylo repríz 3200, což opravdu není špatné na muzikál, který zpočátku nemohl sehnat producenta. Většina se totiž zprvu obávala, že příběh židovské rodiny v carském Rusku nebude divácky atraktivní.
Málokdo také ví, že slavný tanec s lahvemi, které mají muži na svých ortodoxních kloboucích, není nic tradičního. Jde o výmysl choreografa a režiséra Jeroma Robbinse, který už dříve uspěl na Broadwayi s muzikály „West Side Story“ a „Gypsy“. V rámci příprav chodil na svatby ortodoxních Židů, a tam jej uchvátil fenomén mužského tance. Náhodou si přitom všiml jednoho svatebčana, který bavil přítomné tancem s lahví na hlavě, přičemž předstíral opilost. Robbins tento moment využil a vytvořil jeden z vrcholů muzikálu.
Gigantický úspěch zaznamenal muzikál v Tokiu. Debutoval tam v roce 1967, a od té doby se dočkal stovek repríz – jedna z nejnákladnějších se uskutečnila loni. Libretista Joe Stein s oblibou vyprávěl historku o místním producentovi, který se upřímně ptal, jak mohou Američané pochopit příběh, který je svou podstatou „hluboce japonský“. Během deseti let po premiéře se dočkal „Šumař“ adaptace v pětadvaceti zemích. Oslovoval totiž především univerzálním poselstvím o generačním konfliktu a triumfu lásky i autentickým podáním sváru tradice a společenských změn.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
