Půjdou Srbové z Kosova volit?

U příležitosti svržení Miloševiče, pro něhož bylo Kosovo po dlouhou dobu nástrojem udržení se u moci, včera přednesl současný prezident Srbska Boris Tadič projev ke svým spoluobčanům. A těmi jsou stále, i když do značné míry jen na papíře, i kosovští Srbové. Prezident je vyzval, aby se navzdory obtížím zúčastnili 23. října voleb do kosovského parlamentu. Tadič, označovaný za reformátora, tak učinil navzdory tomu, že bezpečnostní situace v Kosovu zůstává kritická. Připomeňme v této souvislosti vlnu protisrbských masakrů, kterou radikální kosovští Albánci letos v březnu reagovali na utonutí 2 albánských dětí, které údajně do řeky zahnali Srbové. Toto obvinění se nakonec nikdy nepotvrdilo, nicméně zabito během vlny násilností bylo 19 lidí a stovky srbských domů a bytů byly vypáleny. O desítkách pravoslavných kostelů nemluvě.

Tadič formuloval výzvu opatrně. Kosovské Srby vyzval, aby dali jak Albáncům, tak i mezinárodní misi OSN v Kosovu 3 měsíce od voleb na to, aby umožnili vznik samosprávným srbským institucím v oblastech, kde tvoří Srbové většinu. Prezident upřesnil, že by mělo jít zejména o policii, soudnictví, zdravotnictví a vzdělávání. Pokud by se tak nestalo, vrátili by zvolení srbští poslanci kosovského parlamentu po uplynutí lhůty své mandáty. Tadičova výzva je každopádně dalším zostřením boje o budoucí orientaci celého Srbska.

Prezident získal jen slabou domácí podporu. Postavil se za něj výrazněji jen srbskočernohorský ministr zahraničí Vuk Draškovič. Jako pozitivní krok označili výzvu i Washington, Evropská unie a představitel umírněnější části Srbů, místopředseda současného kosovského parlamentu Oliver Ivanovič.

Jak ale Boris Tadič musel předem vědět, vyvolal jeho projev spíše citelnou vlnu nevole. Předseda srbské vlády Vojislav Koštunica totiž kosovské Srby už před několika dny vyzval, aby k volbám nechodili kvůli neregulérním podmínkám. Jeho myšlenku podpořil i vlivný patriarcha Srbské pravoslavné církve Pavle. Šéf tiskového oddělení srbské vlády Srdžan Džurič okamžitě vydal prohlášení, kde vyslovil politování nad faktem, že prezident republiky jednal v rozporu se stanoviskem vlády. Podle jeho slov se Tadič snaží pod tlakem mezinárodních institucí dotlačit kosovské Srby k tomu, aby hlasovali a pomohli tak legalizovat současný nevyhovující stav. Jak později prohlásil výkonný předseda vlivné ultranacionalistické Srbské radikální strany Tomislav Nikolič, prezident Tadič nevyjádřil názor svůj, ale stanovisko NATO.

Představitelé radikální části kosovských Srbů výzvu prezidenta rezolutně odmítli. Šéf Srbské národní rady severního Kosova Milan Ivanovič prohlásil, že organizace okamžitě zahajuje protivolební kampaň v mnoha kosovských městech, zejména ale v Mitrovici, v jejíž severní části tvoří Srbové většinu. Předseda Unie srbských obcí Kosova a Metohije Marko Jakšič dodal, že by účast Srbů jen legalizovala neúspěšnou misi OSN v provincii.

Srbská společnost je dlouhodobě rozdělena na stoupence integrace se zahraničím, které reprezentuje Boris Tadič a jeho Demokratická strana a odpůrce takového vývoje, především Srbskou radikální stranou, ke které se svým postojem v případě Kosova řadí i premiér Koštunica.

Rozdělení společnosti ukázaly i lokální volby v Srbsku, které dopadly nerozhodně, což se dá nejlépe dokumentovat na případech dvou starostů. Zatímco primátorem Bělehradu bude člen Demokratické strany, starostkou Nového Sadu, největšího města etnicky smíšené oblasti Vojvodina, bude členka Srbské radikální strany. V obou městech byli kandidáti zvoleni rozdílem pouhých stovek hlasů. Problém Kosova je ale mnohem vážnější. Tamní Srbové už Bělehradu po letech nezájmu příliš nevěří, stejně jako nevěří Albáncům a mezinárodním představitelům, kteří jim slibují mnohonárodní a demokratické Kosovo. Pravdou je, že až do odvetného bombardování Jugoslávie letectvem NATO v roce 1999 se ani kdysi vládnoucí Srbové nechovali k Albáncům "multietnicky."

Příliš povzbudivě navíc neznějí ani reakce Albánců na Tadičovu iniciativu. Kosovský premiér Bajram Redžepi přivítal výzvu, aby Srbové šli volit. Zároveň však zdůraznil, že na vytváření alternativních národních institucí mají zapomenout. Takový požadavek označil za nepřijatelný a Srby z Kosova poněkud licoměrně vyzval, aby mysleli vlastní hlavou a nenechali se ovlivňovat politickým bojem v Bělehradě. V tom má svým způsobem pravdu, stejně jako bělehradský deník Politika. Ten konstatoval, že je většina Srbů už předem rozhodnuta nehlasovat a Tadičova výzva na tom mnoho nezmění. Nechme se tedy 23. října překvapit. V každém případě by kosovský parlament bez Srbů nebyl kompletní a demokratizaci provincie by takový vývoj neprospěl.