Ptačí chřipka představuje globální hrozbu

V pondělí se totiž první případ ptačí chřipky vyskytl na území EU, konkrétně v Řecku a veterinární institut v Atánách potvrdil, že protilátky tohoto onemocnění byly nalezeny v těle jednoho ze zahynulých krocanů na ostrově Inús. Další laboratorní testy, které by to měly dokázat a testy drůbeže z okolních podezřelých míst se v tuto chvíli ještě provádějí, ale na celém ostrově již byla vyhlášena karanténa.

Z Rumunska, kde se toto onemocnění objevilo poprvé minulý týden, je nyní hlášeno 12 nových případů ptačí chřipky a v sobotu rumunské úřady potvrdily, že se skutečně jednalo o smrtící virus typu "H5N1", který se předtím už vyskytl v Turecku.

Dovoz drůbeže z Turecka a Rumunska do Evropské unie je teď zakázaný a veterináři nyní naléhavě provádí zkoušky uhynulého ptactva také v Bulharsku a Chorvatsku, kam by onemocnění mohla přinést migrující hejna ptáků.

Prozatím se naštěstí smrtící ptačí virus, označovaný zkratkou H5N1, nepřenáší snadno na člověka. Jak ale víme, první takový případ se objevil v Hong Kongu v roce 1997. A od té doby se jím v Azii nakazilo celkem 117 lidí a 60 jich na onemocnění zemřelo.

Vědci předpokládají, že všichni lidé se nakazili požitím nedovařené či přímo syrové nemocné drůbeže. Existuje však nebezpečí, že při dalším rozšíření ptačí chřipky by mohl tento virus "mutovat", takže by byl nadále přenosný z člověka na člověka. To by mohlo ohrozit životy milionů lidí, jako tomu bylo v Evropě naposledy na konci 1. světové války, v roce 1918, kdy tzv. španělská chřipka zabila na 50 milionů lidí. Tehdy ovšem bylo zdravotnicví na mnohem nižší úrovni, než je tomu dnes a lze snad odůvodněně předpokládat, že s dnešními lékařskými vědomostmi by se už něco takového asi nestalo.

Přesto nelze nynější ohrožení brát na lehkou váhu a EU proto stupňuje různá preventivní ochranná opatření: kromě toho, že byly instalovanány co nejpřesnější detekční systémy, které sledují mezinárodní pohyb ptactva, probíhá na úrovni vlád také koordinace rozdělování fondů a léků v rámci EU. Představitelé Evropské komise tvrdí, že pětadvacítka má dostatek léčiv proti případné pandemii, i když je jasné, že v případě úplně nejhorší myslitelné katastrofy by se léky nemohly dostat na všechny.

Světová zdravotnická organizace v této souvislosti doporučuje, aby vlády skladovaly vakcíny proti chřipce pro aspoň čtvrtinu svých obyvatel. Skladování těchto vakcín je ale obtížné, protože virus chřipky může rychle mutovat.

Jak uvádí zpravodajské agentury, v EU je nyní k dispozici asi 10 milionů těchto preparátů, ovšem na mnohem větší počet obyvatel. A nepředpokládá se ani, že urychlené zvýšení výroby by mohlo v dohledné době tyto zásoby doplnit: do konce roku 2007 by mohlo být v Evropě nejvýše 46 milionů těchto vakcín.

V návaznosti na dnešní schůzku ministrů zahraničí EU se ve čtvrtek v Anglii, která v současné době zaújímá rotující předsednickou funkci, sejdou ministři zdravotnictví členských zemí EU, aby dále diskutovali o stavu příprav na případnou epidemii ptačí chřipky v Evropě.

Odborníci sice stále doufají, že k tomu nakonec nedojde, ale dokonalou zdravotnickou přípravu na takovou eventualitu rozhodně nelze podceňovat. Výzkumní pracovníci vyzývají k soustředěné pomoci asijským zemím, kde se tato choroba vyskytla a kde dále hrozí její rozšíření.

Politikové v této chvíli spíše varují před zbytečnou panikou evropské veřejnosti, před útokem na lékárny a hromadném zkupování všech možných dostupných léků. Dr. Alan Hay ze Světové zdravotnické organizace k tomu řekl: "Je důležité si pamatovat, že toto onemocnění je infekcí ptactva, nikoli lidí a že zvládnutí této choroby mezi opeřenci výrazně sníží riziko, kterému jsou vystaveni lidské bytosti."