Psychoterapeut: Nefackujeme vězně ani psy. Ale z nějakého důvodu trváme na fyzickém trestání dětí

31. leden 2022

Fyzické tresty u dětí jsou nezákonné ve většině států Evropské unie, v Česku jsou ale tyto výchovné prostředky tolerovány a často používány. „Nemyslíme si, že by zákaz něco vyřešil, ale byla by to jasná zpráva veřejnosti, že jsme pokročili a tudy cesta nevede,“ navrhuje psychoterapeut ze společnosti Liga otevřených mužů Martin Galbavý. Psycholog Jeroným Klimeš ovšem považuje zákaz tělesných trestů za rizikový: „Jako opravovat hodinky kladivem.“

„Nesouhlasím, že by tělesný trest bylo něco špatného. Je to fyzická bolest, která má sympatickou vlastnost, že jak rychle naskočí, tak rychle zmizí. Psychická bolest ale naproti tomu zanechává rýhu v duši,“ vysvětluje Klimeš a k debatě o zákazu fyzických trestů dodává:

„Jakmile se o to pokusíme, napácháme víc škody než užitku. O těchto věcech pak budou rozhodovat soudci, to jsou psychologičtí amatéři. A bojím se, že psychologické posouzení by bylo asi hodně špatné.“

Když dítě dostane na zadek, je tam i to odmítnutí od rodiče. Takže tvářit se, že to je jen bolest, která rychle odezní, je hloupost.
Martin Galbavý

Psychoterapeut Galbavý ale připomíná, že v okolních zemích sice platí zákony o zákazu tělesných trestů, jenže nemají sankci v případě porušení.

Čtěte také

„Tak je to třeba ve Švédsku. Rodiče nejsou zavíráni do vězení a nerozhodují o tom soudci. Je to ten obecný impuls společnosti. Nechceme šikanovat rodiče, naopak.“

Fyzický trest je vždy doprovázen psychikou, pokračuje Galbavý: „Když dítě dostane na zadek, je tam i to odmítnutí od rodiče. Takže tvářit se, že to je jen bolest, která rychle odezní, je hloupost. Spousta výzkumů potvrzuje, že fyzické tresty mají velice negativní dopad třeba na prožívání integrity dítěte.“

Klimeš: Tělesné tresty jsou výchovný prostředek

Klimeš vidí hlavní rozpor v postoji k fyzické bolesti. „Tady někdo tvrdí, že způsobit fyzickou bolest je něco v principu špatného. To rozhodně není pravda. Rozhodně tu nikdo nehoruje za tělesné tresty, ale jde o to, aby se nekriminalizovali rodiče, tedy aby se nestavěli mimo zákon.“

Psycholog Jeroným Klimeš

„Problém psychologického mainstreamu jsou různé výzkumy, které jdou proti sobě. Každý si dělá vlastní výzkum, ale tyto nejsou verifikovatelné. Podle politické nálady ve společnosti se pak objevují tendenční výzkumy, které potvrzují to, nebo ono tvrzení,“ zpochybňuje studie k tématu Klimeš.

Tělesné tresty jsou výchovný prostředek. Proč bychom je zakazovali, když tak můžeme usměrnit chování dítěte. A rychleji.
Jeroným Klimeš

Martin Galbavý, psycholog a psychoterapeut z Ligy otevřených mužů

Psychoterapeut naopak poukazuje na to, že se nefackují mezi sebou dospělí. „Ani ve věznici nefackujeme vězně. Už se to nedělá ani při výchově psů. Ale z nějakého důvodu si naše společnost drží to, že u dětí je to možné. A na to je třeba se podívat, proč to tak je,“ vyzývá Martin Galbavý.

„Tělesné tresty jsou výchovný prostředek. Proč bychom je zakazovali, když tak můžeme usměrnit chování dítěte – a rychleji, než kdybychom užívali tresty psychologické? Psychické tresty jsou přes separační reakci, což je mnohem větší a bolestnější trest, déle trvající, než když dostaneme jednu na zadek,“ shrnuje svůj pohled na fyzické tresty při výchově dětí Jeroným Klimeš.

Poslechněte si celou debatu. Jak do debaty o fyzických trestech zapadá případ Evy Michalákové? Ptá se Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , oci
Spustit audio