První složitou zimu máme za sebou, čekají nás ještě dvě. Zásobníky plynu jsou plné, uklidňuje vyslanec Bartuška

Ceny plynu jsou teď na asi desetině těch loňských, plynové terminály jsou naplněné skoro po okraj a kabinet žhaví další želízka v ohni: třeba spojení s německým terminálem na ostrově Rujána.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jak Seymour Hersh (ne)odhalil, kdo (ne)zničil Nord Stream

Podle zvláštního vyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky nás od začátku války Ruska s Ukrajinou čekají tři složité zimy. „Tu první, nejtěžší, máme za sebou, ale ještě pořád máme dvě před sebou. Může se stát leccos, včetně fyzického útoku na infrastrukturu,“ tvrdí.

„Kdyby se stalo něco podobného, jako vyhození do vzduchu plynovodu Nord Stream 1 a 2, tak domluvené dodávky z Nizozemska a Norska samozřejmě stačit nebudou,“ dodává.

Plné zásobníky a aktivnější státy

Na zvládnutí zimy je připravené vše, zásobníky jsou plné. Pokud jde o zajištění bezpečnosti, tak se od loňského podzimu podle Bartušky hodně změnilo a aktivity členských států EU a NATO jsou rozhodně vyšší než před několika lety.

Čtěte také

Bartuška: Ve Varšavě se dá očekávat posun v jednání o plynovodu Stork z Polska. Česko by tak získalo nový zdroj zemního plynu

V případě katastrofického scénáře může Česko spoléhat i na další zdroje, konkrétně na zálohu v podobě terminálu na německé straně odkud bude moci odebírat plyn koncem tohoto roku.

O stavbě dalšího propojení v podobě Storku II česká vláda s polskou stranou stále jedná.

V blízké době přibude terminál na zkapalněný zemní plyn v Asii, Africe, ve Spojených státech a na dalších místech. „Nastane větší zásobování zemním plynem a bude snazší získat dodávky v okamžiku nějakého výpadku,“ míní Bartuška.

Proruské Rakousko?

Zástupce Evropské komise ve Vídni Martin Sedlmajer prohlásil, že si Rakousko pořád bere 55 procent plynu z Ruska, a označil to za krvavé peníze. Vznikla z toho diplomatická roztržka, kterou museli hasit unijní orgány.

Čtěte také

Rakousko hraje na obě strany. Věří, že díky neutralitě k nim bomba nedoletí, popisuje novinářka

Důvody jsou podle Zuzany Lizcové z Institutu mezinárodních studií FSV UK celkem čtyři. „Rakousko má dlouhou tradici spolupráce s Ruskem v oblasti energetiky. Bylo úplně první zemí, která začala plyn z Ruska z toho západního okruhu odebírat,“ tvrdí.

„Zároveň jakožto neutrální země nemá z Ruska bezpečnostní obavy. Další důvody spočívají v infrastruktuře a ve smluvním zajištění spolupráce. Plyn teče přes Rakousko, dlouhodobě tranzitní a koncovou zemi ruských dodávek, která si jako vnitrozemní nemůže vybudovat vlastní terminál na LNG. Zároveň má uzavřenou smlouvu s Gazpromem, že bude za ruský plyn platit, ať už ho odebírá či nikoliv,“ vysvětluje.

Podle výzkumu se téměř 80 procent Rakušanů domnívá, že by se po ukončení války na Ukrajině měly vztahy s Ruskem vrátit do normálních kolejí.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tomáš Pavlíček.