První slabé stránky Topolánkovy vlády

Málokdo ale očekával, že problémy nastanou už tak brzy.

A oba se dotýkají koaličního partnera KDU-ČSL, který minulý rok prošel těžkou krizí a o kterém se zdálo, že opětovným vstupem do vlády se zkonsolidoval a dokonce posílil. Společná přítomnost obou rivalů, bývalého předsedy Kalouska a toho současného, Jiřího Čunka, jakoby zakládala opět na lepší příští křesťanskodemokratické strany. Jak se ale zdá, po dnešku se opět bude KDU-ČSL potýkat se značnými problémy. A s ní samozřejmě celá Topolánkova vláda.

Nejprve dnes imunitní výbor Senátu souhlasil s trestním stíháním senátora a nyní tedy i místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj, předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. O něj požádala policie na základě podezření z korupce, které, jak se ukazuje, stojí především na faktu, že Jiří Čunek v roce 2002, kdy byl ještě starostou Vsetína, vložil na své konto skoro půl miliónu korun. Půlmilión korun několik dnů předtím naopak vybrala realitní firma, která s městem Vsetín spolupracovala. Je to zvláštní náhoda, ale náhoda to bezesporu být může. Čunkův půlmilión nijak nemusí souviset s půlmiliónem realitní firmy a Čunek na to vcelku právem upozorňuje.

Přesto Senátu asi nezbude, aby potvrdil verdikt imunitního výboru a také souhlasil s Čunkovým stíháním. Současná vládní koalice a dokonce samotná ODS má sice nyní v Senátu většinu a mohla by tak svého ministra podržet, tím by ale de fakto potvrdila podezření z korupce. To si současná vláda, obviňovaná už nyní, že stojí na korupci, stěží může dovolit. Jiřímu Čunkovi tedy nezbude nic jiného než podezření z korupce důvěryhodně vyvrátit, především před veřejností, ale nyní už i před policií a možná i státním zástupcem a soudcem. Nutno říci, že zatím se mu v tomto směru příliš nedaří.

Věc má totiž dvě roviny. První z nich jsou určitě důkazy pro konkrétní stíhání a jeho případné politické využití, které ministr Čunek naznačuje. Stíhání má totiž opravdu několik problematických míst. Je například velmi podezřelé, proč trestní oznámení i stíhání zapadlo přesně do doby, kdy se Čunek stal předsedou KDU-ČSL, vicepremiérem a ministrem, když skutek se měl stát před pěti lety, takže v únoru už hrozí jeho promlčení. Čunek tvrdí, že vítr vane od jeho bývalých spolupracovníků a udání je motivováno osobními zájmy, stejně jako několik dalších udání.

Dále vlastní úplatek - ten měl přijít od realitní firmy, která ovšem v té době na objednávku radnice prováděla prodej služebních bytů za netržní ceny. Čunek tvrdí, že z těchto transakcí neplynul takřka žádný zisk, takže pro žádný úplatek nebyl důvod. Navíc by bylo od případných úplatkářů opravdu velmi amatérské, aby se nechali nachytat na tom, že zároveň vyberou ze svých účtů shodnou částku. Nechce se věřit, že by někdo skutečně něco takového učinil. Trestní stíhání Jiřího Čunka, pokud tedy stojí jen na těchto důkazech, stojí na vodě.

Druhou rovinou je ale samotný fakt uložení půl milionu na účet starosty, který vyšel najevo, byť třeba vyšetřováním jiné, falešné stopy. A právě v tom je největší problém. Ministr Čunek tvrdí, že šlo o rodinné úspory, které tehdy uložil do banky, protože stavební firmy, které mu stavěly domek, žádaly platby z účtu. Zde už ale nastávají nesrovnalosti. Stejně jako se nechce věřit, že zkušený starosta takto amatérsky přijal úplatek, nechce se věřit ani tomuto vysvětlování. Nechce se věřit, že zkušený starosta opravdu se svou ženou šetřili peníze v hotovosti až do výše půl milionu korun a teprve naráz je do banky uložili. Přece už kvůli bezpečnosti není možné mít takový obnos doma.

Jak dlouho to tak museli dělat? Pravda, půlmilion není pro toho, kdo staví domek, v současné době zase tak velká částka, přesto je to skoro roční plat starosty středního města, jakým je Vsetín. Je tedy nasnadě, že za krátkou dobu si starosta ze svého platu takovou částku našetřit nemohl. A právě toto vysvětlování je tedy na celé kauze to nejproblematičtější. Vicepremiér, ministr a předseda by tedy měl co nejdříve důvěryhodně objasnit, z jakého zdroje pocházel jeho tehdejší půlmilion a proč ho měl v hotovosti. Starosta města je přece velmi exponovaná osoba a měla by mít své finance transparentní a v pořádku. Jinak se může zařadit po bok někdejšího premiéra Grosse, který také neuměl vysvětlit, kde přišel k milionu na svůj byt a vymýšlel přitom nejrůznější nevěrohodné historky, čímž se dokonale zesměšnil. Dopadl, jak dopadl.

Také druhá kauza, odstoupení ministryně kultury Třeštílkové, je pro KDU-ČSL i pro vládu nepříjemná, protože i kolem něj se točí podezření z korupce, přinejmenším z politické, jak to nazývá opozice. Ministryně totiž odstoupila podle svých slov proto, že na ni byl vyvíjen nátlak, jak má obsadit funkce náměstků. Svou rezignací pohrozila už před vyslovením důvěry vládě, když jí byl prý doporučen člověk, blízký ČSSD a dokonce prý i konstruktivnímu poslanci Melčákovi, díky kterému vláda dostala důvěru. Spekulace, že mělo jít o odměnu za hlasování, se nabízela a zrazený předseda ČSSD Paroubek s ní také hned přišel.

Jak je tedy vidět, dnešní den není pro vládu zrovna přívětivý, ale především není přívětivý pro KDU-ČSL, byť za oběma kauzami můžeme tušit tvrdý politický boj, a to na všech úrovních. Bude nyní záležet hlavně na současném vedení KDU-ČSL, jak nepříjemné kauzy vyřeší. Tedy bude muset především dokázat důvěryhodnost svého předsedy, vyvrátit obvinění z politických tlaků a politické korupce a zajistit důvěryhodného nástupce do funkce ministra kultury. Není toho zrovna málo a nejsou to zrovna lehké úkoly. Pakliže to ale vedení nedokáže, krize KDU-ČSL bude pokračovat a s ní nyní i krize celého vládnutí v České republice.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .