První prehistorická želví matka

Obě fosílie jsou staré asi 75 milionů let a pocházejí z oblasti jihovýchodní Alberty. Skutečnost, že nalezená želva byla matkou, objevili paleontologové díky šťastné náhodě - zlomům fosílie, které odhalily pět rozdrcených vajíček. Další se skrývala pod krunýřem želvy a odhalila je až počítačová tomografie. Želví samice, dlouhá asi 40 centimetrů, celkem vyprodukovala asi 20 vajíček. Jde o vůbec první objev pravěké gravidní želvy, který podle zprávy z kanadské University of Calgary přinese nové poznatky o evoluci této slupiny plazů. Významný objev představuje i hnízdo, které snesla jiná pravěká želva. Nachází se v něm 26 fosilních vajíček, která v průměru měří asi 4 centimetry.

Logo|foto:Český rozhlas

Obě fosílie patří do rodu Adocus. Tyto velké říční želvy se na pohled podobaly některým dnešním sladkovodním želvám, ale kladly vajíčka s daleko tlustšími a pevnějšími obaly. Ty je zřejmě chránily před vysycháním a některými dravci - možná i malými druhy dravých dinosaurů, kteří byli současníky těchto želv.