První dobu ledovou způsobil kyslík

Dnes již neplatné územní členění JAR  (Transvaal na severovýchodě)

Vůbec první doba ledová zřejmě souvisela s prudkým nárůstem koncentrace kyslíku v atmosféře.

Před 2,5 miliardami let se na Zemi objevily první fotosyntetizující bakterie, které začaly uvolňovat velké množství kyslíku. Ten nejprve reagoval s ionty železa v mořské vodě a vytvářel tak oxidy železa, jež pozvolna klesaly ke dnu a usazovaly se ve vrstvách páskované železné rudy, dodnes ležících na dnech oceánů. Později, když už bylo železo spotřebováno, se kyslík začal hromadit v atmosféře. Změny, které to vyvolalo, studoval mezinárodní tým geologů na sedimentech pocházejících z 2,3 miliardy let starého pohoří v jihoafrickém Transvaalu.

Podle zprávy na stránkách Science Daily výsledky studie ukazují, že jedním z důsledků prudkého vzestupu koncentrace atmosférického kyslíku byla vůbec první doba ledová. Než se objevil kyslík, byla atmosféra bohatá na skleníkový plyn metan. Reakcí metanu s kyslíkem začal vznikat oxid uhličitý, na který se dnes díváme jako na hlavního viníka globálního oteplování, ale který je v zahřívání povrchu Země 62x méně účinný než metan. Důsledkem zvyšování koncentrace oxidu uhličitého na úkor metanu bylo ochlazování planety a tvorba ledovců na celé planetě.